Pochybnosti ale zůstávají. Učitelé Základní školy v Letovicích už šest let vzdělávají i děti ve dvou praktických třídách. „Novela přináší změnu, že pokud zákonní zástupci budou chtít začlenit své dítě do běžné školy, ta bude povinna ho přijmout. Za mnou ale chodí rodiče a bojí se, že i dítě s mentálním postižením do běžné základní školy bude muset," řekl ředitel Miloš Randula.

Ten díky zkušenostem s potřebami mentálně postižených dětí vnímá jejich výuku v běžných třídách jako nemožnou. „Ještě to jde na prvním stupni. Ale jak děti rostou, problém narůstá, a dítě se postupně v kolektivu stane nežádoucí," uvedl letovický ředitel.

Podporuje prolínání obou skupin při výtvarných, hudebních nebo pracovních činnostech. „Ale v českém jazyce nebo matematice, kde je potřeba intelektuální potenciál, na to takové dítě bohužel nemá. Podle mne a drtivé většiny pedagogů tyto děti v hlavním proudu vzdělávat nelze," zdůraznil Miloš Randula.

V praktických třídách v Letovicích se nyní učí šestnáct dětí. Podle současné podoby vyhlášky tam mohou obě třídy zachovat. Upravený vzdělávací program však školy ještě k dispozici nemají. „Už je připraven. Školy ho dostanou v polovině února," sdělila v pátek ministryně školství Kateřina Valachová na schůzce s rodiči postižených dětí v Brně.

Dva roky odkladu neznamenají, že by ministerstvo od novinky, která je označována slovem inkluze, ustupovalo. „Cílem je vše připravit tak, aby byl přechod těchto dětí v září 2018 bezproblé­mový," doplnila ministryně.

Rodiče dětí Mateřské školy a Základní školy Kociánka v Brně však novelu vnímají jako porušení lidských práv a zvažují proto podání ústavní stížnosti. „Po debatě s paní ministryní se ještě poradíme, jestli nakonec stížnost podáme," řekla po schůzce s Valachovou Kamila Volejníčková, která nespokojené rodiče zastupuje.

Novela školského zákona začne platit od 1. září 2016, ale změny mají být díky dvouletému přechodnému období pozvolnější. Na přípravu získají čas školy i pedagogicko-
psychologická zařízení, která do září roku 2018 musí děti znovu diagnostikovat.

I kvůli tomu se rodiče bojí, že na výběr školy pro své dítě budou mít po září 2018 minimální vliv. „Pokud z nových zjištění odborníků vyplyne, že dítě je najednou vhodné pro vzdělávání v běžné škole, ředitel praktické školy ho tam už nebude moct nechat. Na moji vůli jako rodiče tak nebude brán zřetel, budu se muset někam odvolávat," bojí se Kamila Volejníčková.

S hromadným začleňováním mentálně postižených dětí do běžných škol nesouhlasí ani učitelé. „Rodiče, kteří přistoupili na to, že se jejich dítě bude vzdělávat v praktické škole, obvykle zjistili, že to byl krok správným směrem. Tyto děti najednou měly možnost zažívat ve škole úspěch. Pro nikoho není dobré, pokud je každý den vnímán jako nejhorší," vyzdvihla výhody pro postižené děti učitelka Svatava Klimková ze Základní školy Boskovice.

Učí třicet let a k inkluzi se snaží získávat informace. Zúčastnila se i semináře s náměstky ministerstva školství. Přesto nabyla dojmu, že ani s podpůrnými opatřeními nejde o šťastné řešení. „Snížit počet dětí ve třídě, mít tam asistenty, proč ne. Ale určitě bych do základního vzdělávání nezačleňovala děti s mentálními a psychiatrickými problémy. A pokud pro ně začneme na základní škole otesávat základ, co z něj zbude? Na běžné děti navíc nebude čas," uzavřela Svatava Klimková.

ANDREA ŠRÁMKOVÁ
ELIŠKA GÁFRIKOVÁ