Chce studovat jazyky, ale baví ji i matematika. Píše básně i povídky, ze všeho nejradši čte, ale také hraje na klávesy, věnuje se stepování a street dance. Zapojuje se do řady soutěží a většinou se umístí mezi nejlepšími. Nejvíc si zatím cení účasti v celostátním kole olympiády v českém jazyce, kde jí porota udělila osmé až deváté místo. Patnáctiletou Michaelu Krupovou představuje další díl seriálu Blanenského deníku Rovnost Mladé talenty.Michaela bydlí na dohled od budovy blanenského gymnázia, ale zatím chodí do deváté třídy Základní školy TGM v Blansku. Na jejím vysvědčení se od první třídy zatím neobjevila žádná jiná známka než jednička. I to dokazuje široký záběr toho, co ji baví. „Dřív měli někteří řeči, že jsem šprtka, a mně to vadilo. Ale dnes už to beru jinak já i okolí, jsem za svůj prospěch ráda," říká dívka.
Diplomů ze soutěží všeho druhu má plnou složku. Převažují ty z literárních soutěží, ale je tam třeba i třetí místo z okresního kola matematického klání Pythagoriáda. Za nejcennější považuje slušné umístění v ústředním kole devětatřicátého ročníku olympiády v českém jazyce. „Dostala jsem se tam přes úspěch ve školním, okresním a krajském kole. Celostátní kolo se uskutečnilo v Lažánkách u Blatné letos v červnu a trvalo celý týden. Bylo to svým způsobem takové soustředění," přibližuje Michaela.
Mezi třiceti nejlepšími z celé republiky byla ve své věkové kategorii jediná osmačka. Další byli o rok starší nebo studenti víceletých gymnázií. Soutěžící se museli v ústředním kole popasovat se dvěma slohovkami, dvěma mluvnickými úkoly, mluvnickým cvičením, ale užívali si také hry a výlety. A o čem nadaní žáci psali?
„Šli jsme na výlet k řece Vydře, takže téma jedné slohovky znělo Jak jsem potkal vydru. U té druhé jsme dostali zadání, že na silnici leží osoba v bezvědomí na kole, v kapse má elektrickou zkoušečku, kostku cukru, tři šroubky a lupu. A my jsme měli napsat, co se stalo," popisuje dívka. Podle ní si nikdo ze soutěžících nevěděl rady s elektrickou zkoušečkou. Sama tento záhadný bod obešla v textu tím, že mu nevěnovala zvláštní pozornost. „Nebrala jsem to jako podstatné. Vymyslela jsem si příběh, že detektiv, který dostal vyšetřování případu na starosti, s ním pořád nedokázal hnout. A pak se ukázalo, že si z něj kolegové při příležitosti narozenin vystřelili a nastražili to na něj, aby se trošku potrápil," usmívá se Michaela.
Nejradši čte
I když dívka píše ráda, hlavně poezii, myslí si, že víc jí jde mluvnice. „Vůbec jsem se na soutěž nepřipravovala. Asi mám pro češtinu cit, možná díky tomu, že ze všeho nejraději čtu," míní. Má řadu oblíbených žánrů i spisovatelů, ale momentálně u ní vítězí fantasy literatura, různé romány a konkrétně knihy spisovatelky Lauren Oliverové.
Školačku čeština baví, ale v budoucnu se chce věnovat studiu cizích jazyků. Zatím se učí anglicky a německy. S cizími jazyky souvisí i její představa dalšího studia. „Budu se hlásit na gymnázium s rozšířenou výukou angličtiny do Brna. Mým snem je pak studovat v Anglii," sní Michaela.
Váží si podpory svých rodičů, i když ti ji profesně moc neovlivňují. Maminka je zdravotní sestrou, tatínek inženýrem se zaměřením na turbíny. Michaela je ráda, že jí to ve škole jde a rodiče s ní tak nemusí řešit prospěch podobně, jako to vidí u řady svých spolužáků. „Někdy mamce z legrace připomínám, jaké se mnou mají štěstí," směje se. Ve škole si cení své třídní učitelky Petry Ocetkové. „Hodně mi se vším pomáhá, radí mi," chválí kantorku.