Doprava v kraji je zásadní problém. Na tom se shodnou snad všechny politické strany. Názory se ale začínají různit při způsobech řešení tohoto problému.

Nejvíce na jižní Moravě chybí dálniční spojení Brna se severem a jihem České republiky. „Pokud nepostavíme dálnici na Moravskou Třebovou, tedy R43, hrozí, že se doprava v kraji doslova zastaví. Auta ucpou severní nájezd na velký městský okruh v Brně. Od něj pak bude stát nepřetržitá kolona,“ varuje ředitel brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Pavel Kremitovský.

Stavba dálnice na sever nyní čeká na rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které požaduje vypracování všech jejích možných tras. Zvláště proti variantě vedoucí přes brněnskou městskou část Bystrc, protestují lidé i ekologičtí aktivisté a prosazují vedení dálnice takzvanou Boskovickou brázdou. Cesta Bystrcí je ale podle silničářů nejlepší. „Je to jediná možná definitivní varianta,“ tvrdí Kremitovský.

Naopak na stranu ekologických sdružení se staví dvě z menších politických stran. „Silnici chceme jako plnohodnotný obchvat Brna. Tedy ne přes Bystrc,“ prohlásila jednička jihomoravské kandidátky Strany zelených Jana Drápalová.

Čtěte také: Kraj zváží další variantu jižního obchvatu Kuřimi

V podstatě stejný názor má její konkurent z Věcí veřejných Josef Dobeš. „Naše strana jednoznačně prosazuje trasu Boskovickou brázdou s obchvaty všech měst a obcí. Nezatížíme tak brněnské silnice tranzitní dopravou,“ uvedl Dobeš.

Ostatní politické strany se staví spíše za naplánovaný průtah Bystrcí. „Každý, kdo si poslechne starosty a občany obcí v okolí současné silnice na Svitavy, chápe, že společný zájem musí konečně zvítězit nad politikařením a osobními zájmy. Děláme pro stavbu silnice maximum,“ uvedl první muž kandidátky občanských demokratů Václav Mencl.

Lídryně komunistů Zuzka Bebarová-Rujbrová s ním souhlasí. „O tom nemohou rozhodovat politici. Musíme respektovat doporučení odborníků,“ myslí si Rujbrová. Rozhodnutí chce nechat na odbornících i jihomoravská jednička kandidátky strany TOP 09 Anna Putnová.

Dvojka kandidátky sociálních demokratů Jeroným Tejc upozornil především na nutnost R43 co nejdříve začít stavět. „Pokud chceme pohnout s nezaměstnaností v okresu Blansko, musíme tam silnici přivést. Navrhuji začít stavět od severu a postupovat směrem k Brnu. Brno mezitím najde nějaké vhodné řešení trasy kolem přehrady,“ podotkl Tejc. Kdy silničáři se stavbou silnice R43 začnou, si ale netroufá nikdo ani odhadnout.

Další články o R43 najdete ZDE

O něco blíže než stavba R43 je postavení chybějících dvaceti kilometrů rychlostní silnice R52, tedy české části dálnice z Brna do Vídně. „Je součástí koridoru propojujícího Polsko, Česko i Rakousko. Ten je takřka celý vedený po dálnicích a rychlostních silnicích,“ vysvětlil ředitel silničářů Kremitovský.

I R52 se ale potýká s protesty ekologických sdružení. Silničáři přesto v půlce tohoto roku očekávají územní rozhodnutí a pokud budou mít peníze, tak na konci roku 2011 zahájí stavbu, její dokončení plánují zhruba v roce 2014.

Zelení a Věci veřejné přesto stále prosazují zastavení příprav dostavby R52 a zvolení náhradní trasy. „Jsem pro vedení tranzitní dopravy směrem na Břeclav. Využije se tak dálnice D2 a ušetříme třicet miliard korun,“ myslí si lídr Věcí veřejných Dobeš.

Souhlasí s ním jednička zelených Drápalová. „Dálnici na Vídeň prosazujeme v levnější a ekologičtější variantě po D2 a kolem Břeclavi,“ připomněla kandidátka. Sociálně demokratický poslanec Tejc prosazuje opak. „Trasa musí vést rozhodně přes Mikulov, diskuze o jiné variantě jsou zbytečné a nesmyslné a jen stavbu zdržují,“ řekl Tejc.

Prakticky stejný názor má i lídr jihomoravské kandidátky lidovců Stanislav Juránek a kandidát občanských demokratů Mencl. „Byli jsme to my Češi, kdo přesvědčil Rakušany, že je dálnice na Vídeň nutná. A oni ji nakonec do Mikulova dostaví dřív než my? Je nutné razantně rozhodnout a stavět. Na tom teď intenzivně pracuji,“ uzavřel Mencl.

PETR JEŘÁBEK A MARKÉTA FORRÓ