Zdravotníci Červeného kříže v Blansku vyráží se záchrankou pomáhat už od loňska. „Jsme vděční za to, že si vyzkoušíme zásahy ve skutečných situacích, kdy bychom museli dát lidem první pomoc. K podobným případům se jinak moc nedostaneme a při soutěžích si jen hrajeme,“ zdůvodnil touhu po zdokonalování sedmadvacetiletý Tomáš Růžička. Ten působí v Červeném kříži od svých patnácti let.

Dobrovolné zdravotníky si policisté a hasiči žádají při větších katastrofách, kdy je potřeba každá ruka. „Naposledy nás volali v roce 2007 k povodním do Jevišovky. Pomáháme i při masovějších akcích, jako je mistrovství světa ve fotbale nebo byl příjezd papeže. Naším hlavním úkolem je ale zajistit chod evakuačního centra v Blansku,“ popsal Růžička.

S posádkou záchranky vyjíždí „křížkaři“ v průměru čtyřikrát do měsíce. Růžičku v terénu zatím nic nerozhodilo. „S kolegy jsme řešili lehčí zranění, jako potrhané stehno od motorové pily nebo úrazy hlav cyklistů či poranění motorkářů. Holky se dostaly k závažnějším případům,“ sdělil muž.

Růžička občas míří ze směny do směny. Kromě působení v Červeném kříži a v záchrance pracuje jako montér. „Člověka to musí bavit. Podle legislativy jsem laik, i když vím o poskytnutí pomoci hodně. Působení u křížku je spíš pro dobrý pocit,“ míní Růžička. On i jeho kolegové se opakovaně zdokonalují. Směrnice podávání první pomoci se totiž mění jednou za pět let.

Nová krev podle Růžičky v Červeném kříži chybí. Pětadvacátého dubna tedy dobrovolní zdravotníci pořádají setkání bývalých i potencionálních nových členů.