VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kříž s kříži: chybí jim ramena i Ježíš Kristus. Obce shánějí peníze na opravy

Vyškovsko, Blanensko /ROZHOVOR UVNITŘ/ – Jsou typické pro venkovskou krajinu, připomínají minulost a někdejší hloubku katolické víry. Desítky kamenných, litinových i dřevěných křížů stojí na Vyškovsku i Blanensku už po staletí. Původně svatostánky a odpustky bohatých se drolí, rozpadají a pustnou. Dotace na jejich opravy existují, chce to ale čas. Ten však mezitím památky nenávratně poškozuje.

18.3.2017
SDÍLEJ:

Jeden z nestarších dochovaných pamětních křížů se nachází na starém hřbitově v Ivanovicích na Hané.Foto: Deník / Jelínková Adéla

Zastupitelé Hvězdlic se získat dotace na rekonstrukci obecních křížů pokoušeli několikrát. Dodnes neúspěšně. A to se jich v okolí obce nachází hned sedm. „Letos žádáme o příspěvek na drobné sakrální památky od Jihomoravského kraje, snad tak dáme aspoň dva křížky dohromady,“ doufá starosta obce Zdeněk Tejkal.

Jak řekl, dřevěné kříže hnijí, u kamenolitinových jsou poškozené podstavce, chybí jim ramena a ukřižovaný Kristus. Před lety se obec k problému postavila kreativně. „Postavy Ježíše namalovala místní studentka architektury tak, aby byly realistické, a zdejší řemeslník je zhotovil a nainstaloval. Ale čas je neúprosný,“ shrnul Tejkal.

Podle něj jsou obecní kříže součást kultury, která se dodnes aspoň zčásti udržuje, a doklad o tehdejším silném náboženském přesvědčení. „Kříže jsou také o tom, jak lidé nahlíželi na své bytí v dědině a ve světě obecně, proto je nutné je zachovat,“ zmínil starosta.

Státem chráněné kříže v regionu
Blanensko
• V katalogu památek je 23 pamětních křížů.
• Nejstarší ze státem chráněných křížů je kříž v Senetářově z roku 1799.
• Z počátku 19. století pochází kříže v Šošůvce, Letovicích, Vysočanech nebo v obci Okrouhlá.


Vyškovsko
• Mezi státem chráněnými památkami je zapsaných 26 křížů.
• Nejstarší z nich je drysický kříž z roku 1745.
• Mezi další pamětní kříže z druhé poloviny 18. století patří ty v Ivanovicích na Hané, Bučovicích nebo Pustiměři.
Zdroj: Památkový katalog NPÚ

Přes sto let starou skládačku mají z historického kříže v Dražovicích. „Byl to pískovcový kříž, hodně vysoký a pohromadě jej držely kovové čepy, které zrezivěly,“ popsala poškození dražovická starostka Miloslava Svobodová. Jak dodala, do objektu se dostala voda, kvůli které se kříž rozpadl. Jeho části Dražovičtí uchovali na tamním obecním úřadě.

Jeden z nestarších dochovaných pamětních křížů se nachází na starém hřbitově v Ivanovicích na Hané.Nyní usilují o příspěvek, díky kterému by památku složili dohromady a vrátili zpátky na původní místo. „Požádali jsme o dotaci a teď čekáme. Kříž ale musíme opravit tak jako tak,“ sdělila starostka.

Podle starosty Ivanovic na Hané Vlastislava Drobílka podchytili Ivanovičtí začínající rozpad tamního monumentálního pískovcového kříže z roku 1753 včas. „Před osmi lety jsme ho stihli zrekonstruovat, podařilo se nám na jeho renovaci získat i dotace,“ přiblížil Drobílek.

Zmíněný kříž je jedna z nejstarších kulturních památek tohoto typu na Vyškovsku. Jak ale upozornil vedoucí odboru evidence a dokumentace Národního památkového ústavu v Brně Karel Sklenář, památných křížů je nespočet. „V podstatě v každé druhé obci na Vyškovsku i Blanensku máme chráněný kříž,“ uvedl. Těch, které se nedostaly do památkového katalogu, existuje ale mnohem víc.

Podle něj už v současnosti dotační tituly na kříže vypsané jsou, ať už o památku jde, či nikoli. To potvrzuje i Drobílek. „Žádat máme koho, ale vždycky záleží na tom, jaká hromádka peněz je na konkrétním ministerstvu k rozdělení,“ objasnil ivanovický starosta.

I v případě úspěchu v podobě schválení dotace ale někdy nejde o významnou pomoc. Tak jako v Borotíně na Blanensku, kde se drolily tři kříže včetně jednoho státem chráněného. „Loni se nám podařilo sehnat nějaké peníze z krajského úřadu, ale závratná částka to nebyla,“ přiznal starosta obce Zdeněk Toul.

Kříže v krajině byly mapy a GPS dávných poutníků, říká památkář

Brno – Kříže rozeseté po venkově většinou nebyly podle Karla Sklenáře z Národního památkového ústavu v Brně nějaká hodnotná umělecká díla, ale spíš běžná řemeslná produkce. „Na Vyškovsku a Blanensku máme ale velmi zajímavé litinové kříže, což je dané hlavně historickými blanenskými železárnami,“ připomíná.

Které kříže zahrnujete do seznamu památek?

Je jich celá škála. Od hodnotných barokních kamenných křížů přes velmi staré kusy až po ty umělecky zvláštní a něčím výrazné. Hodnotnější bývají starší kamenné kříže.

Kdo vlastně tyto kříže vyráběl?

Velmi často bývá na křížích vyryté jméno fundátora, tedy investora objektu. Kdo ale kříž přímo vyrobil, to nevíme, protože zakázky plnily venkovské dílny a jejich řemeslníci byli anonymní.

K čemu kříže sloužily?

Pro bohaté, kteří kříže většinou stavěli, to byly odpustky (odpuštění trestů za hříchy díky dobrým skutkům pozn. red.), pro pocestné znamenaly místa odpočinku a pomodlení. Hlavně ale fungovaly jako orientační body krajiny mapy a GPS tehdejšího světa. Většinou tak stály na křižovatkách.

ADÉLA JELÍNKOVÁ

Autor: Redakce

18.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Helena Dvořáková, vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
8

Nedání přednosti na bantické křižovatce: tragická nehoda uzavřela silnici smrti

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Blanensko, Vyškovsko - V mobilu pípne SMS. Zpráva o tom, že lékař dnes neordinuje, přišla přímo od starosty a ušetří tak zbytečnou cestu do ordinace. Tak funguje aplikace Mobilní rozhlas. Podle Barbory Valešové z Mobilního rozhlasu ji v Jihomoravském kraji využívá devětatřicet obcí.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Nová sportoviště: u zimního stadionu si mladí užijí i parkour

Blanensko, Vyškovsko /FOTOGALERIE/ – Stavba nového zimního stadionu ve Vyškově, rozsáhlé opravy dvou sportovních hal v Blansku nebo záměr Boskovic odkoupit od státu tenisové kurty v areálu Červené zahrady. To jsou aktuální klíčové investice do sportovišť v regionu.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení