VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kritika kvůli převodu. Památník utrpení má nově spravovat Muzeum romské kultury

Hodonín u Kunštátu – Roky pracovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze na vzniku Památníku Hodonín u Kunštátu. Připomíná utrpení Romů a dalších obětí bezpráví v bývalém táboře Žalov. Minulý týden rada vlády odhlasovala převedení památníku na Muzeum romské kultury v Brně.

1.3.2017 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Aneta Nejezová

„Po šesti letech, co jsme na projektu pracovali, nám ho vzali. Je to politické rozhodnutí,“ shrnula ředitelka pražské instituce Markéta Pánková. Blíž záležitost komentovat nechtěla.

Rozhodnutí kritizuje také projektový manažer památníku Pavel Štěpán. „Podle mých zkušeností mělo Muzeum romské kultury a lidé spjatí s romskou menšinou na Moravě snahu nekriticky upřednostňovat romské období tábora na úkor ostatních obětí, které tam zemřely nebo byly vězněné v ostatních historických etapách,“ poukázal projektový manažer. Doplnil přitom, že nechce zpochybnit, že Romové trpěli v táboře nejvíc. Za nacistické okupace jich tam zemřelo 207.

Stovky dalších se nevyhnuly transportům do vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi. „Bezesporu jde o nejtragičtější kapitolu v dějinách tohoto místa,“ připustil Štěpán.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová upozornila, že na tvorbě památníku se podílely různé instituce stejně jako třeba různí historici. „Je třeba vzít v úvahu usnesení vlády z roku 2011, které rozhodlo, že se má budovat památník romského holocaustu. Národní pedagogické muzeum si samo rozšířilo historický záběr, protože logicky dějiny Romů nejsou jejich nosné téma,“ připomněla Horváthová.

Odmítla přitom, že Muzeum romské kultury má zájem potlačovat památku neromských obětí. Po druhé světové válce totiž byli v táboře na čas internovaní Němci neschopní okamžitého odsunu, po roce 1948 tam komunistický režim zřídil tábor nucených prací pro své odpůrce.

Podle Horváthové se Muzeum romské kultury nikdy netajilo, že má zájem památník spravovat a vést. „Návrh padl už v prosinci 2014. Tehdy vyzvala Pánková účastníky pracovní skupiny, kteří se na vzniku památníku podíleli, aby navrhli, jak má areál fungovat a kdo ho bude spravovat,“ upozornila. Muzeum romské kultury se navíc podle ní o lokalitu zajímá už od roku 1996, kdy tam uspořádalo první pietní akt.

Stát vykoupil na konci roku 2009 pozemek pro památník od soukromého vlastníka. „Žádné ministerstvo si nechtělo vzít správu památníku pod sebe. Tehdejšímu ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi vyšel vstříc ministr školství Ondřej Liška,“ vysvětlila Horváthová, proč je památník pod správou ministerstva školství. Bylo prý jasné, že později nastane snaha památník přesunout pod ministerstvo kultury, pod kterým funguje Muzeum romské kultury.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny návrh na převedení správy památníku schválila už v roce 2015. Další hlasování se uskutečnilo minulý týden, kdy přijala usnesení o začlenění památníku do brněnského muzea. „Ministr pro lidská práva Jan Chvojka má do konce května ve spolupráci s dalšími ministry předložit vládě návrh na převedení památníku,“ potvrdila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Odůvodnění převodu nesdělila.

Historie místa:
• V letech 1942–1943 byli v takzvaném sběrném táboře v Hodoníně u Kunštátu internovaní Romové na nucených pracích. Na epidemie jich zemřelo 207.
• Na jaře 1945 se tam cvičili příslušníci wehrmachtu, v létě tam byl lazaret Rudé armády.
• Roku 1946 sloužilo místo k internaci Němců, po roce 1948 politických vězňů.
• Stavba památníku trvala zhruba 4 roky. Tvoří ho 3 objekty: nové infocentrum se základem výstavy, zrekonstruovaný barák vězňů a barák dozorců.

Autor: Karolína Štukavcová

1.3.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Turistický pochod Klepačovská bledule. Ilustrační foto.

Turisté přivítají jaro pochody. V sobotu vyrazí za Klepačkovskou bledulí

Lidé si na blanenském náměstí Svobody mohou ze stromu utrhnout verše.

Lidé v Blansku si utrhli verše z básníkovníku

Opravy silnic v kraji? Z dvaceti projektů je devět mostů

Jižní Morava – Mosty u Šakvic na Břeclavsku 123 milionů, v Hodoníně čtyřiapadesát, ve Lhotě Rapotina na Blanensku necelých devětadvacet milionů. Silničáři v kraji letos ze státního příspěvku 228 milionů korun opraví hlavně mosty. Mezi dvacítkou připravených oprav jich je devět.

Modrotisk usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Na jižní Moravě zůstaly dvě dílny

Olešnice, Strážnice – Modrotisk je tradiční metoda zdobení textilu, kterou v České republice používají už pouze ve dvou dílnách. Obě jsou na jihu Moravy – v Olešnici na Blanensku a ve Strážnici na Hodonínsku. O zápis modrotisku na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO požádal v pondělí ministr kultury Daniel Herman.

AKTUALIZOVÁNO

Sex na smlouvu? Podle soudu muž žádný trestný čin nespáchal

Blansko – Když se na konci roku 1999 dnes osmačtyřicetiletá žena v Blansku seznámila s o jednadvacet let starším právníkem Martinem P., brzy se do něj zamilovala. Řadu let žili jako milenci, jejich vztah však nakonec skončil u soudu. Žena muže vinila z vydírání a znásilňování. Podle obžaloby ji partner donutil podepsat neobvyklou smlouvu, ve které se zavazovala, že bude pracovat na jeho chatě a poskytovat mu pravidelně sexuální služby. Muži hrozilo za trestný čin znásilnění a přečin vydírání až deset let ve vězení. Okresní soud v Blansku jej ve čtvrtek zprostil obžaloby. „Neprokázalo se, že by spáchal nějaký trestný čin," odůvodnila rozsudek předsedkyně senátu Michaela Zummerová.

Nová archeostezka zavede k tajemnému trojhrobu i místu nálezu Věstonické venuše

Dolní Věstonice, Pavlov – Novinky v pavlovském Archeoparku i brzy otevřenou archeostezku vedoucí do Dolních Věstonic. To nachystalo pro turisty Regionální muzeum v Mikulově.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies