VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kritika kvůli převodu. Památník utrpení má nově spravovat Muzeum romské kultury

Hodonín u Kunštátu – Roky pracovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze na vzniku Památníku Hodonín u Kunštátu. Připomíná utrpení Romů a dalších obětí bezpráví v bývalém táboře Žalov. Minulý týden rada vlády odhlasovala převedení památníku na Muzeum romské kultury v Brně.

1.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Aneta Nejezová

„Po šesti letech, co jsme na projektu pracovali, nám ho vzali. Je to politické rozhodnutí,“ shrnula ředitelka pražské instituce Markéta Pánková. Blíž záležitost komentovat nechtěla.

Rozhodnutí kritizuje také projektový manažer památníku Pavel Štěpán. „Podle mých zkušeností mělo Muzeum romské kultury a lidé spjatí s romskou menšinou na Moravě snahu nekriticky upřednostňovat romské období tábora na úkor ostatních obětí, které tam zemřely nebo byly vězněné v ostatních historických etapách,“ poukázal projektový manažer. Doplnil přitom, že nechce zpochybnit, že Romové trpěli v táboře nejvíc. Za nacistické okupace jich tam zemřelo 207.

Stovky dalších se nevyhnuly transportům do vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi. „Bezesporu jde o nejtragičtější kapitolu v dějinách tohoto místa,“ připustil Štěpán.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová upozornila, že na tvorbě památníku se podílely různé instituce stejně jako třeba různí historici. „Je třeba vzít v úvahu usnesení vlády z roku 2011, které rozhodlo, že se má budovat památník romského holocaustu. Národní pedagogické muzeum si samo rozšířilo historický záběr, protože logicky dějiny Romů nejsou jejich nosné téma,“ připomněla Horváthová.

Odmítla přitom, že Muzeum romské kultury má zájem potlačovat památku neromských obětí. Po druhé světové válce totiž byli v táboře na čas internovaní Němci neschopní okamžitého odsunu, po roce 1948 tam komunistický režim zřídil tábor nucených prací pro své odpůrce.

Podle Horváthové se Muzeum romské kultury nikdy netajilo, že má zájem památník spravovat a vést. „Návrh padl už v prosinci 2014. Tehdy vyzvala Pánková účastníky pracovní skupiny, kteří se na vzniku památníku podíleli, aby navrhli, jak má areál fungovat a kdo ho bude spravovat,“ upozornila. Muzeum romské kultury se navíc podle ní o lokalitu zajímá už od roku 1996, kdy tam uspořádalo první pietní akt.

Stát vykoupil na konci roku 2009 pozemek pro památník od soukromého vlastníka. „Žádné ministerstvo si nechtělo vzít správu památníku pod sebe. Tehdejšímu ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi vyšel vstříc ministr školství Ondřej Liška,“ vysvětlila Horváthová, proč je památník pod správou ministerstva školství. Bylo prý jasné, že později nastane snaha památník přesunout pod ministerstvo kultury, pod kterým funguje Muzeum romské kultury.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny návrh na převedení správy památníku schválila už v roce 2015. Další hlasování se uskutečnilo minulý týden, kdy přijala usnesení o začlenění památníku do brněnského muzea. „Ministr pro lidská práva Jan Chvojka má do konce května ve spolupráci s dalšími ministry předložit vládě návrh na převedení památníku,“ potvrdila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Odůvodnění převodu nesdělila.

Historie místa:
• V letech 1942–1943 byli v takzvaném sběrném táboře v Hodoníně u Kunštátu internovaní Romové na nucených pracích. Na epidemie jich zemřelo 207.
• Na jaře 1945 se tam cvičili příslušníci wehrmachtu, v létě tam byl lazaret Rudé armády.
• Roku 1946 sloužilo místo k internaci Němců, po roce 1948 politických vězňů.
• Stavba památníku trvala zhruba 4 roky. Tvoří ho 3 objekty: nové infocentrum se základem výstavy, zrekonstruovaný barák vězňů a barák dozorců.

Autor: Karolína Štukavcová

1.3.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Po středečních nehodách u Ráječka silničáři zvýraznili dopravní značení.
6

OBRAZEM: U Ráječka jsou po nehodách nové značky i čáry

Opravovaný most na silnici I/43. Řidiči budou muset přes Černou Horu.
11

Černou Horou projíždějí další tisíce aut. Kvůli mostu, kterému hrozí zřícení

Horňácké slavnosti slaví 60 let. Festival v Brně připomene Mendela

Jižní Morava /TIPY NA VÍKEND/ – Pestrost lidových krojů, bohatý program, místní speciality od pečených až po tekuté a pohostinnost regionu na úpatí Bílých Karpat. To všechno nabízejí Horňácké slavnosti. Festival letos okoření oslavy šedesáti let od založení.

AKTUALIZOVÁNO

Motorkář boural čelně při předjíždění. U Olešné se při nehodě zranily tři ženy

Doubravice nad Svitavou, Olešná /FOTOGALERIE/ – Vážným zraněním skončila jízda pro motorkáře, který ve čtvrtek odpoledne předjížděl nákladní auto v Doubravici nad Svitavou. „Muž čelně narazil do protijedoucího osobního auta,“ sdělil policejní mluvčí Pavel Šváb. Pro zraněného letěl na místo havárie vrtulník. Hromadná nehoda tří aut se pak stala u Olešné.

Poklady z císařské Číny najdou v muzeu. Cena předmětů se nedá vyčíslit

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Pochází ze sedmého až desátého století našeho letopočtu, mají nevyčíslitelnou hodnotu a v České republice byly vystavované jen jednou. Poklady císařské Číny dynastie Tchang můžou lidé od pátku vidět ve Vyškově.

Řidiči dostávali nealkoholické pivo. Při silniční kontrole

Ráječko /FOTOGALERIE/ – Řídím, piju nealko. Policisté ve středu kontrolovali řidiče u benzínky v Ráječku. Ti, kteří měli negativní dechovou zkoušku na alkohol, dostali od zástupců BESIPu a Svazu pivovarů a sladoven nealkoholické pivo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení