VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kritika kvůli převodu. Památník utrpení má nově spravovat Muzeum romské kultury

Hodonín u Kunštátu – Roky pracovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze na vzniku Památníku Hodonín u Kunštátu. Připomíná utrpení Romů a dalších obětí bezpráví v bývalém táboře Žalov. Minulý týden rada vlády odhlasovala převedení památníku na Muzeum romské kultury v Brně.

1.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Aneta Nejezová

„Po šesti letech, co jsme na projektu pracovali, nám ho vzali. Je to politické rozhodnutí,“ shrnula ředitelka pražské instituce Markéta Pánková. Blíž záležitost komentovat nechtěla.

Rozhodnutí kritizuje také projektový manažer památníku Pavel Štěpán. „Podle mých zkušeností mělo Muzeum romské kultury a lidé spjatí s romskou menšinou na Moravě snahu nekriticky upřednostňovat romské období tábora na úkor ostatních obětí, které tam zemřely nebo byly vězněné v ostatních historických etapách,“ poukázal projektový manažer. Doplnil přitom, že nechce zpochybnit, že Romové trpěli v táboře nejvíc. Za nacistické okupace jich tam zemřelo 207.

Stovky dalších se nevyhnuly transportům do vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi. „Bezesporu jde o nejtragičtější kapitolu v dějinách tohoto místa,“ připustil Štěpán.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová upozornila, že na tvorbě památníku se podílely různé instituce stejně jako třeba různí historici. „Je třeba vzít v úvahu usnesení vlády z roku 2011, které rozhodlo, že se má budovat památník romského holocaustu. Národní pedagogické muzeum si samo rozšířilo historický záběr, protože logicky dějiny Romů nejsou jejich nosné téma,“ připomněla Horváthová.

Odmítla přitom, že Muzeum romské kultury má zájem potlačovat památku neromských obětí. Po druhé světové válce totiž byli v táboře na čas internovaní Němci neschopní okamžitého odsunu, po roce 1948 tam komunistický režim zřídil tábor nucených prací pro své odpůrce.

Podle Horváthové se Muzeum romské kultury nikdy netajilo, že má zájem památník spravovat a vést. „Návrh padl už v prosinci 2014. Tehdy vyzvala Pánková účastníky pracovní skupiny, kteří se na vzniku památníku podíleli, aby navrhli, jak má areál fungovat a kdo ho bude spravovat,“ upozornila. Muzeum romské kultury se navíc podle ní o lokalitu zajímá už od roku 1996, kdy tam uspořádalo první pietní akt.

Stát vykoupil na konci roku 2009 pozemek pro památník od soukromého vlastníka. „Žádné ministerstvo si nechtělo vzít správu památníku pod sebe. Tehdejšímu ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi vyšel vstříc ministr školství Ondřej Liška,“ vysvětlila Horváthová, proč je památník pod správou ministerstva školství. Bylo prý jasné, že později nastane snaha památník přesunout pod ministerstvo kultury, pod kterým funguje Muzeum romské kultury.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny návrh na převedení správy památníku schválila už v roce 2015. Další hlasování se uskutečnilo minulý týden, kdy přijala usnesení o začlenění památníku do brněnského muzea. „Ministr pro lidská práva Jan Chvojka má do konce května ve spolupráci s dalšími ministry předložit vládě návrh na převedení památníku,“ potvrdila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Odůvodnění převodu nesdělila.

Historie místa:
• V letech 1942–1943 byli v takzvaném sběrném táboře v Hodoníně u Kunštátu internovaní Romové na nucených pracích. Na epidemie jich zemřelo 207.
• Na jaře 1945 se tam cvičili příslušníci wehrmachtu, v létě tam byl lazaret Rudé armády.
• Roku 1946 sloužilo místo k internaci Němců, po roce 1948 politických vězňů.
• Stavba památníku trvala zhruba 4 roky. Tvoří ho 3 objekty: nové infocentrum se základem výstavy, zrekonstruovaný barák vězňů a barák dozorců.

Autor: Karolína Štukavcová

1.3.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Filtr pevných částic.
AUTOMIX.CZ
3

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Místo události, při níž v úterý ráno zahynul jeden voják, je obehnané páskami.
6

Výbuch v kasárnách: munice neměla v administrativní budově co dělat

Zdatní Brňané porovnají síly při skotských hrách. Černou Horu čeká pivní pouť

Jižní Morava /TIPY NA VÍKEND/ - Skotské dudy, závody v hodu kládou či kamenem, ale i ochutnávka skotské whisky. V parku za koupalištěm na Kraví hoře v Brně čeká v sobotu návštěvníky bohatý program. Opravdoví muži tam otestují svou sílu při vysokohorských skotských hrách. Začnou v parku nedaleko centra v deset hodin dopoledne.

Pivní pouť bude bez stánků. Řidiči neprojedou centrem Černé Hory

Blanensko – Vážná nehoda v pondělí zablokovala na několik hodin silnici I/43 u Kuřimi. Komplikace v dopravě hrozí i v sobotu, tentokrát ale kvůli něčemu příjemnějšímu. V Černé Hoře se koná tradiční Pivní pouť. Tak jako každý rok bude střed městyse zavřený. Na objízdné trase se očekává zvýšený provoz.

Kolony v centru Brna: kolaps odnesl vedoucí dopravního odboru Bielko

Brno – Nervózní řidiči v nekonečných kolonách volají po lepším plánování oprav na brněnských silnicích. Žalostnou situaci posledních dní má za úkol vylepšit nová pracovní skupina složená ze zástupců města, republikové i městské policie, brněnského dopravního podniku, Brněnských komunikací a dalších společností, jejichž investice ovlivňují dopravu ve městě. Podle informací Deníku Rovnost stál dopravní kolaps funkci vedoucího dopravního odboru Vladimíra Bielka.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení