VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kritika kvůli převodu. Památník utrpení má nově spravovat Muzeum romské kultury

Hodonín u Kunštátu – Roky pracovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze na vzniku Památníku Hodonín u Kunštátu. Připomíná utrpení Romů a dalších obětí bezpráví v bývalém táboře Žalov. Minulý týden rada vlády odhlasovala převedení památníku na Muzeum romské kultury v Brně.

1.3.2017 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Aneta Nejezová

„Po šesti letech, co jsme na projektu pracovali, nám ho vzali. Je to politické rozhodnutí,“ shrnula ředitelka pražské instituce Markéta Pánková. Blíž záležitost komentovat nechtěla.

Rozhodnutí kritizuje také projektový manažer památníku Pavel Štěpán. „Podle mých zkušeností mělo Muzeum romské kultury a lidé spjatí s romskou menšinou na Moravě snahu nekriticky upřednostňovat romské období tábora na úkor ostatních obětí, které tam zemřely nebo byly vězněné v ostatních historických etapách,“ poukázal projektový manažer. Doplnil přitom, že nechce zpochybnit, že Romové trpěli v táboře nejvíc. Za nacistické okupace jich tam zemřelo 207.

Stovky dalších se nevyhnuly transportům do vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi. „Bezesporu jde o nejtragičtější kapitolu v dějinách tohoto místa,“ připustil Štěpán.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová upozornila, že na tvorbě památníku se podílely různé instituce stejně jako třeba různí historici. „Je třeba vzít v úvahu usnesení vlády z roku 2011, které rozhodlo, že se má budovat památník romského holocaustu. Národní pedagogické muzeum si samo rozšířilo historický záběr, protože logicky dějiny Romů nejsou jejich nosné téma,“ připomněla Horváthová.

Odmítla přitom, že Muzeum romské kultury má zájem potlačovat památku neromských obětí. Po druhé světové válce totiž byli v táboře na čas internovaní Němci neschopní okamžitého odsunu, po roce 1948 tam komunistický režim zřídil tábor nucených prací pro své odpůrce.

Podle Horváthové se Muzeum romské kultury nikdy netajilo, že má zájem památník spravovat a vést. „Návrh padl už v prosinci 2014. Tehdy vyzvala Pánková účastníky pracovní skupiny, kteří se na vzniku památníku podíleli, aby navrhli, jak má areál fungovat a kdo ho bude spravovat,“ upozornila. Muzeum romské kultury se navíc podle ní o lokalitu zajímá už od roku 1996, kdy tam uspořádalo první pietní akt.

Stát vykoupil na konci roku 2009 pozemek pro památník od soukromého vlastníka. „Žádné ministerstvo si nechtělo vzít správu památníku pod sebe. Tehdejšímu ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi vyšel vstříc ministr školství Ondřej Liška,“ vysvětlila Horváthová, proč je památník pod správou ministerstva školství. Bylo prý jasné, že později nastane snaha památník přesunout pod ministerstvo kultury, pod kterým funguje Muzeum romské kultury.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny návrh na převedení správy památníku schválila už v roce 2015. Další hlasování se uskutečnilo minulý týden, kdy přijala usnesení o začlenění památníku do brněnského muzea. „Ministr pro lidská práva Jan Chvojka má do konce května ve spolupráci s dalšími ministry předložit vládě návrh na převedení památníku,“ potvrdila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Odůvodnění převodu nesdělila.

Historie místa:
• V letech 1942–1943 byli v takzvaném sběrném táboře v Hodoníně u Kunštátu internovaní Romové na nucených pracích. Na epidemie jich zemřelo 207.
• Na jaře 1945 se tam cvičili příslušníci wehrmachtu, v létě tam byl lazaret Rudé armády.
• Roku 1946 sloužilo místo k internaci Němců, po roce 1948 politických vězňů.
• Stavba památníku trvala zhruba 4 roky. Tvoří ho 3 objekty: nové infocentrum se základem výstavy, zrekonstruovaný barák vězňů a barák dozorců.

Autor: Karolína Štukavcová

1.3.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V Drnovicích začali s modernizací školky za 22 milionů. Přibude třída

Ilustrační foto

Voda z vlastní studny - na kolik přijde

Úpravy stadionu v Adamově: vydřená místa v trávníku zarostou

Adamov – Na lepším trávníku si zahrají fotbalisté v Adamově na Blanensku. Úprava povrchu hřiště na stadionu Jindřicha Svobody vyšla asi na sto tisíc, zahradníci ji dokončili před několika dny.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

Blanensko, Vyškovsko – V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

AKTUALIZOVÁNO

Tři mrtví mezi Závistí a Černou Horou: za tragickou nehodou stálo předjíždění

Blanensko – Předjíždění. To podle všeho stojí za tragickou dopravní nehodou dvou osobních aut, ke které došlo v sobotu na silnici I/43 mezi obcemi Závist a Černá Hora na Blanensku. Zemřeli při ní tři lidé. Dva muži na místě a třetí po převozu do nemocnice.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies