Jeden z nejhorších mostů v Jihomoravském kraji musejí překonávat řidiči v Modřicích na Brněnsku. Pomáhá sice silnici třetí třídy překonat železniční koleje, jízda po něm však připomíná adrenalinový sport bez záruky přežití. „Je v katastrofálním stavu. Jeho povrch tvoří dlažební kostky, které jsou už na mnoha místech rozbité. Zábradlí je rezavé, z železobetonové konstrukce opadává beton a zůstávají trčet jen dráty,“ vypočítal problémy stavby modřický starosta Josef Šiška. Podle něj stavba nevyhovuje ani po technické stránce. Je úzká a nemá chodníky.

Nebezpečné všem

Po mostu přitom denně přejíždí nejen osobní auta, ale i náklaďáky, a hlavně pět pravidelných autobusových linek. „Nehody přibývají jedna za druhou. Vzpomínám i na smrtelný úraz, kdy na ženu spadl náklad z korby auta a zabil ji,“ řekl starosta Šiška.

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje o problému ví a chce ho brzy vyřešit. „Most skutečně nevyhovuje. Má špatnou konstrukci i parametry silnice. Chceme jej proto celý přestavět. Předpokládám, že začneme už příští rok. Sto milionů, které jsou třeba, dostaneme z evropských dotací,“ uvedl ředitel jihomoravských silničářů Jan Zouhar.

Modřický most se dočká opravy i přesto, že nedosáhl nejvyššího, tedy sedmého stupně v hodnocení poškození. Přitom mostů sedmého stupně je v kraji podle silničářů deset. „Například ten na státní hranici na Znojemsku mezi Stálkami a Heinrichtsreithem. Má malé rozpětí, podobně jako ostatní havarijní mosty,“ uvedl Zouhar. V opravách ale musel ustoupit modřickému proto, že není tak frekventovaný.

Mezi neproblematičtější mosty v kraji se řadí i ten ve Žďárci na Vysočině. „Jihomoravský kraj jej převzal od Vysočiny v roce 2005. Příští rok dokončíme projektovou přípravu na jeho rekonstrukci, ale peníze ještě bohužel nemáme,“ povzdechl si Zouhar. Ve stejném roce přešel pod kraj i most mezi Nedvědicí a Bořínovem. I ten je v havarijním stavu, a silničáři ho proto plánují opravit do roku 2012.

Velmi nebezpečného mostu se bojí i řidiči u Kojátek na Vyškovsku. Cestáři jej provizorně zabezpečili proti rozevírající se klenbě. I tak po něm ale řidiči jezdí jen s nejvyšší opatrností. „Nemám ten most vůbec rád. Mé auto má totiž tvrdý podvozek, takže tam musím najíždět velice pomalu. I tak mi ale prudký nájezd pokaždé vyráží volant z ruky,“ postěžoval si David Buriánek z Bučovic.

Silničáři chtějí most už dlouho zbourat a postavit jinde, zdržují je však problémy s výkupy pozemků. „Je to frekventovaná cesta, proto jsme se rozhodli alespoň pro provizorní opravu, aby řidiči mohli jezdit středem silnice,“ vysvětlil šéf vyškovských silničářů Zdeněk Gardelka.

#nahled|https://g.denik.cz/50/e0/infografika_mosty_jm_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/50/e0/infografika_mosty_jm.jpg|Mosty v jihomoravském kraji.#

190 mostů stále čeká

Podle ředitele jihomoravských silničářů Jana Zouhara se o mosty na silnicích druhých a třetích tříd až do roku 2001 nikdo nezajímal a opravovaly se jen v případě havárie. Situace se zlepšila v roce 2002, kdy silnice nižších tříd převzal od státu kraj. Od té doby se za více než miliardu opravilo takřka sto padesát mostů. „Ani to ale nestačí. Stále evidujeme dalších sto devatenáct mostů, které vyžadují komplexní přestavbu či rekonstrukci. Nejhorší je, že příští rok přitom můžeme zvládnout zhruba jen pět oprav,“ upozornil Zouhar.

Ředitel brněnského Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil říká: Rekonstrukce jsou delší a dražší

ROZHOVOR – Špatné mosty ovlivňují dopravu na jižní Moravě stejnou měrou jako špatné silnice. Na rozdíl od nich se ale obtížněji opravují. „Je to kvůli náročnějším technologiím. Opravy tak trvají déle a stojí i více peněz,“ vysvětluje ředitel brněnského Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.

Jak se hodnotí kvalita mostu, jeho stav a bezpečnost pro řidiče?
Na základě prohlídek, jejichž četnost nám udávají předpisy. V České republice je zaveden systém hospodaření s mosty na pozemních komunikacích, kterým se řídí kraje, Ředitelství silnic a dálnic a některá města. Informace z tohoto systému mohou řidiči najít na internetu. Přístup k základním datům je veřejný a zdarma.

Co vše při kontrolách hodnotíte?
Bezpečnost mostu z hlediska jeho zatížitelnosti. A jeho použitelnost. Tu totiž neurčuje jen stav silnice na mostě, ale také vlastnosti bezpečnostních zařízení. Například svodidel a stav mostní konstrukce. Málokdo si uvědomí, že třeba odpadávání některých částí konstrukce je velké riziko nejenom pro provoz na mostě, ale především pro provoz pod ním.

Jak ovlivňují dopravu opravy mostů? Přináší větší komplikace než běžné uzavírky?
Určitě ano. Hlavně proto, že jsou technicky složitější, a tedy i nákladnější a časově náročnější. Řidiče však většinou nezajímá, jestli je silnice zavřená kvůli opravám mostu, nebo povrchu. On pocítí především to, že musí jet pomaleji, tvoří se kolony, nebo je nucený uzavírku zdlouhavě objíždět. Jsou potom netrpěliví. Často si pak i stěžují, že se na zavřeném mostě nic neděje. Přehlédnou totiž práce pod mostem či uvnitř něj.

Sokolnický most: tři nehody týdně

Sokolnice – Nejen silniční, ale i nevhodné železniční mosty představují smrtelnou past. Pro řidiče, kteří jedou pod nimi. Neblahou proslulost si tím vysloužil most v Sokolnicích na Brněnsku. Než jej zbourali a nahradili novým, stačil zavinit stovky nehod, jež se neobešly bez zranění či ztrát na lidských životech.

Nehody pod mostem v Sokolnicích vyvrcholily tragickou havárií v květnu roku 2004. „Autobus narazil čelně do mostu. Na místě tam zemřela čtyřiašedesátiletá žena ze Sokolnic a přes třicet zraněných odvezli záchranáři do nemocnice. Dva z nich, řidiče a cestujícího, hasiči museli vyprostit hydraulickými nůžkami,“ řekl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid. V nemocnici pak zraněním podlehli další tři lidé.

Na most nerad vzpomíná i starosta Sokolnic Jiří Životský. „Bylo to velmi nebezpečné místo. Úzký most, který se navíc mírně vlnil do tvaru písmene S. V zatáčkách řidiči snadno přehlédli cyklistu nebo chodce. Když je uviděli na poslední chvíli, nezbývalo jim nic jiného, než je zabít, nebo stočit auto doprava do konstrukce mostu,“ popsal nebezpečnou stavbu Životský. Konstrukce podle něj nesla stopy stovek, či dokonce tisíců drobnějších nehod. „Havárie se tam stávaly tak třikrát týdně,“ zdůraznil starosta.

Nyní už podle něj mají Sokolničtí bezpečný podjezd, na němž se zatím nestala jediná nehoda. Silničáře spolu se železničáři totiž tragická havárie vyburcovala ke kompletní přestavbě nebezpečného úseku silnice. „Nový podjezd odstranil nevyhovující křížení silnice s tratí a zajistil i normovou podjezdnou výšku. Dokončili jsme jej už na konci roku 2007,“ uvedl ředitel jihomoravských silničářů Jan Zouhar. Dodal, že v září letošního roku rekonstrukci završila dostavba kruhového objezdu poblíž nebezpečného místa.