VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kompostárnu v Blansku okolní obce zatím spíš ignorují

Blansko – Sedmapadesát milionů korun. Tolik vedení Blanska zhruba před dvěma lety zaplatilo za stavbu moderní kompostárny. Čtyřicet procent z částky pokryly peníze z Evropské unie. Ta měla jedinou podmínku. A sice, aby lidé kapacitu zařízení využívali naplno. To se však ani po více než roce běžného provozu nedaří. Hlavním důvodem je, že okolní obce blanenskou kompostárnu do značné míry ignorují.

27.3.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Zařízení v kompostárně je schopné ročně zpracovat až dva tisíce dvě stě tun bioodpadu. „Zpočátku to vypadalo, že naplníme pouze třetinu kapacity. Postupně se však čísla zvedají, dnes jsme přibližně na polovině. V roce 2011 šlo spíše o zkušební provoz, takže jsme stále na začátku. To však nic nemění na tom, že by nám velmi pomohlo, kdyby se konečně začaly více zapojovat i okolní obce," prohlásil místostarosta Blanska Jiří Crha.

Zároveň uznává, že se Blanenským zatím nedaří starosty v okolí přesvědčit. „Asi před rokem jsme společně s panem starostou obce kvůli tomu objížděli. Většina lidí na to však zatím neslyší. Rozhodli jsme se, že brzy zkusíme svolat nějakou hromadnou schůzku. Hlavní problém vidím v tom, že této věci chybí legislativní zázemí. To bych popsal stručně tak, že nikdo zatím nemusí dokládat, jak s bioodpady zachází. To by se však do budoucna mělo změnit," nepochybuje Crha.

Zaměřit se podle něj chtějí hlavně na obce ležící mezi Lipůvkou a Blanskem. Především proto, že jiné využívají kompostárnu v Boskovicích.

O tom, že by začali vozit bioodpady do Blanska, přemýšlí třeba ve Vilémovicích. „Bereme to jako jednu z možností. Zároveň se mluví o sběrném dvoře v Jedovnicích, které máme blíž. Lidé navíc mohou kompostovat doma a zaslechl jsem i informaci o velkých kontejnerech na bioodpad, kterou by jejich vlastník vozil rovnou do obcí. Ještě není jisté, která z možností nakonec zvítězí. Může se stát, že je budeme kombinovat," nastínil vilémovický starosta František Kala.

O vlastním zařízení na zpracování bioodpadů dlouho uvažovali v Rájci-Jestřebí. „Vždycky dostaly přednost jiné projekty a teď už je to zbytečné, Blansko je přeci jen blízko. Jestli však začneme ve větší míře tamní kompostárnu využívat, ještě přesně nevíme. Zpracování i doprava něco stojí, takže se na to musíme dívat i ekonomicky. Stále si navíc myslím, že ideální je posečenou trávou zpětně hnojit pozemky, na kterých vyrostla," podotkl starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout.

Provozovatelem blanenské kompostárny je od loňska třebíčská firma Via Alta. Ta nedávno přišla s vlastním řešením, jak zařízení více využít.

„Chtěli bychom postavit zařízení na zpracování kuchyňského odpadu. Využívat by jej mohli třeba restaurace nebo školní jídelny. Jeho stavba však bude záležet na případné dotaci z Operačního programu Životní prostředí, takže momentálně nejsem schopný říct ani to, kolik by mělo stát," uvedl projektový manažer firmy Via Alta Jiří Jalovecký.Možnost, že by problémy v kompostárně zašly tak daleko, aby město muselo evropskou dotaci vrátit, si Blanenští nepřipouští. „Udržitelnost projektu je nastavená na pět let, takže máme čtyři roky stále před sebou. Navíc stačí, když se kapacita naplní alespoň jednou a množství zpracovaného materiálu bude mít vzestupnou tendenci," vysvětlil blanenský místostarosta.

S podobnými zádrheli se na začátku svého provozu potýkala i boskovická kompostárna. Ta je výrazně menší a v současné době nemá s kapacitou problémy. „Využívají ji nejen obce, ale třeba i firmy, které ve svých provozovnách produkují jakýkoli druh bioodpadu. Navíc se opět otevírají různé výzvy od Evropské unie, které mají lidi o výhodách třídění odpadu dále informovat," připomněla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

Zároveň se zmínila i o tematické výstavě, kterou Boskovičtí chystají. „Začne 22. dubna v Muzeu Boskovicka a bude se jmenovat Člověk a odpady – zbořme mýty o netřídění. Návštěvníci na ní mimo jiné uvidí konkrétní výrobky z konkrétních vytříděných odpadů a technologie, pomocí kterých se jednotlivé odpady zpracovávají," přiblížila Vítková.

Autor: Ivo Michalík

27.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Ilustrační foto.

Nová sportoviště: u zimního stadionu si mladí užijí i parkour

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Brno - Vyšetří nenarozené dítě a rodičům ukážou, jak bude vypadat třeba ve třech letech. Prozatím neuvěřitelnou představu se snaží přivést do reality brněnští vědci.

Dýmkař Krška: Dělám pocitové dýmky. Řídím se hlavně kresbou dřeva

Drnovice – Výrobě dýmek se Karel Krška z Drnovic věnuje už sedmadvacet let. I po takové době nepovažuje jejich vyřezávání za rutinu. „Každý kousek je originál. Vše dělám ručně a každý kus dřeva mě jinak inspiruje. Možná proto mě práce pořád baví,“ pochvaluje si devětačtyřicetiletý muž.

Novorozená miminka Blanenska 33. týdne 2017

Blanensko - Novorozená miminka 33. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení