Zařízení v kompostárně je schopné ročně zpracovat až dva tisíce dvě stě tun bioodpadu. „Zpočátku to vypadalo, že naplníme pouze třetinu kapacity. Postupně se však čísla zvedají, dnes jsme přibližně na polovině. V roce 2011 šlo spíše o zkušební provoz, takže jsme stále na začátku. To však nic nemění na tom, že by nám velmi pomohlo, kdyby se konečně začaly více zapojovat i okolní obce," prohlásil místostarosta Blanska Jiří Crha.

Zároveň uznává, že se Blanenským zatím nedaří starosty v okolí přesvědčit. „Asi před rokem jsme společně s panem starostou obce kvůli tomu objížděli. Většina lidí na to však zatím neslyší. Rozhodli jsme se, že brzy zkusíme svolat nějakou hromadnou schůzku. Hlavní problém vidím v tom, že této věci chybí legislativní zázemí. To bych popsal stručně tak, že nikdo zatím nemusí dokládat, jak s bioodpady zachází. To by se však do budoucna mělo změnit," nepochybuje Crha.

Zaměřit se podle něj chtějí hlavně na obce ležící mezi Lipůvkou a Blanskem. Především proto, že jiné využívají kompostárnu v Boskovicích.

O tom, že by začali vozit bioodpady do Blanska, přemýšlí třeba ve Vilémovicích. „Bereme to jako jednu z možností. Zároveň se mluví o sběrném dvoře v Jedovnicích, které máme blíž. Lidé navíc mohou kompostovat doma a zaslechl jsem i informaci o velkých kontejnerech na bioodpad, kterou by jejich vlastník vozil rovnou do obcí. Ještě není jisté, která z možností nakonec zvítězí. Může se stát, že je budeme kombinovat," nastínil vilémovický starosta František Kala.

O vlastním zařízení na zpracování bioodpadů dlouho uvažovali v Rájci-Jestřebí. „Vždycky dostaly přednost jiné projekty a teď už je to zbytečné, Blansko je přeci jen blízko. Jestli však začneme ve větší míře tamní kompostárnu využívat, ještě přesně nevíme. Zpracování i doprava něco stojí, takže se na to musíme dívat i ekonomicky. Stále si navíc myslím, že ideální je posečenou trávou zpětně hnojit pozemky, na kterých vyrostla," podotkl starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout.

Provozovatelem blanenské kompostárny je od loňska třebíčská firma Via Alta. Ta nedávno přišla s vlastním řešením, jak zařízení více využít.

„Chtěli bychom postavit zařízení na zpracování kuchyňského odpadu. Využívat by jej mohli třeba restaurace nebo školní jídelny. Jeho stavba však bude záležet na případné dotaci z Operačního programu Životní prostředí, takže momentálně nejsem schopný říct ani to, kolik by mělo stát," uvedl projektový manažer firmy Via Alta Jiří Jalovecký.Možnost, že by problémy v kompostárně zašly tak daleko, aby město muselo evropskou dotaci vrátit, si Blanenští nepřipouští. „Udržitelnost projektu je nastavená na pět let, takže máme čtyři roky stále před sebou. Navíc stačí, když se kapacita naplní alespoň jednou a množství zpracovaného materiálu bude mít vzestupnou tendenci," vysvětlil blanenský místostarosta.

S podobnými zádrheli se na začátku svého provozu potýkala i boskovická kompostárna. Ta je výrazně menší a v současné době nemá s kapacitou problémy. „Využívají ji nejen obce, ale třeba i firmy, které ve svých provozovnách produkují jakýkoli druh bioodpadu. Navíc se opět otevírají různé výzvy od Evropské unie, které mají lidi o výhodách třídění odpadu dále informovat," připomněla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

Zároveň se zmínila i o tematické výstavě, kterou Boskovičtí chystají. „Začne 22. dubna v Muzeu Boskovicka a bude se jmenovat Člověk a odpady – zbořme mýty o netřídění. Návštěvníci na ní mimo jiné uvidí konkrétní výrobky z konkrétních vytříděných odpadů a technologie, pomocí kterých se jednotlivé odpady zpracovávají," přiblížila Vítková.