VYBERTE SI REGION

Keltský skanzen Isarno trápí mizivá návštěvnost. Chybí miliony na opravy

Letovice - Keltský skanzen Isarno v Letovicích povstává z prachu jen pomalu. Větší oprava ale zatím nebude možná. Chybí na ni peníze.

19.1.2015 5
SDÍLEJ:

Keltská usedlost Isarno. Ilustrační fotoFoto: Petr Švancara

Již před dvěma lety si chátrající keltský skanzen Isarno v Letovicích pronajalo od města sdružení Keltoi. To chce osadě, do které každoročně mířily davy návštěvníků z celé republiky, vrátit bývalou slávu. Zatím se to ale příliš nedaří.

Přesto, že loni uspořádali v Isarnu asi sedm akcí s keltskou tematikou, jejich návštěvnost byla mizivá. „S loňskou sezonou jsme byli spokojeni jen částečně, návštěvnost se zvedá jen velmi pomalu. Dobrovolné vstupné jsme chtěli použít na postupnou obnovu Isarna. Jenže tržby nepokryly náklady a prakticky žádné prostředky na opravu jsme nezískali. Ačkoliv nám na akce přispěl Jihomoravský kraj," posteskl si vedoucí sdružení Keltoi Václav Horák.

Náklady na sezonu byly podle jeho slov ve výši čtyřiceti tisíc korun a ze vstupného se nevybrala ani desetina z této částky. Skanzen navštívilo asi pět set návštěvníků. „Na jedné akci jsme zavedli pevné vstupné, což se bohužel některým lidem nelíbilo. Jenže na celkovou obnovu Isarna potřebujeme získat jeden a půl až dva miliony korun," přiblížil vedoucí Keltoi.

Ten by přivítal větší pomoc letovické radnice. Jinak podle něj nebude možné Isarno kompletně opravit. „Abychom mohli investovat do tamních staveb, museli bychom být podle nového občanského zákoníku jejich vlastníky. Jinak nezískáme dotace a granty. Proto bychom byli rádi, kdyby nám je město, které je jejich majitelem, darovalo. Radnice to ale udělat nechce. Je to začarovaný kruh. Také usilujeme o prodloužení nájemní smlouvy na deset let," nastínil Horák.

Pozemky jim nedají

Místostarosta Letovic Jiří Palbuchta přiznal, že město převedení pozemků Isarna na Keltoi formou darovací smlouvy odmítá. „Mám radost, že Isarno začíná být postupně hezčí a v sezoně se tam něco děje. Trochu více se to tam pohnulo až loni. S Keltoi máme zájem i nadále spolupracovat. V žádném případě jim ale pozemky města neprodáme ani nedarujeme. Svoje podnikatelské záměry musejí uskutečnit sami. Co když by pak Isarno přestalo fungovat, když už nebude naše? Pak bychom s tím nic nemohli dělat. Neměli bychom žádné záruky, že se tam i nadále bude něco dít," vysvětlil Palbuchta.

S nájemní smlouvou na deset let ale podle něj v budoucnu ze strany města problém nebude. „Uvažujeme o tom. Nejdříve si ale sdružení musí vyřešit vnitřní nesrovnalosti," řekl letovický místostarosta.

Přesto, že Isarno dlouho leželo ladem, zájem lidí o něj neutichl. „Navštěvovali jej lidé z různých koutů republiky. Spousta z nich nevěděla, že bylo dříve tři roky zavřené a byli zklamaní. Když jsme však loni turistům říkali, že skanzen je už v provozu, mnozí byli po jeho návštěvě rozčarovaní. To, co viděli, neodpovídalo jejich očekávání," sdělila vedoucí letovického turistického informačního centra Barbora Bolomská.

U hospody park

Před dvěma lety měli o pronájem pozemků Isarna zájem také Drahoslav Janků a Jindřich Stöhr s projektem Úletov u Letovic. Oba podnikají ve stavebnictví. V areálu chtěli udělat recesistické městečko pro volnočasové aktivity.

Vše chtěli opravit a postavit z vlastních zdrojů. „Pomoc nám přislíbila řada firem. Kdyby byla opět možnost získat Isarno do pronájmu, určitě by to stálo za úvahu. Chtěli jsme tam pořádat koncerty, výstavy, udělat nejrůznější atrakce. Plánovali jsme opravit i hospodu, kolem které by byl park s posezením a lidé by si tam mohli odpočinout. Nechtěli jsme se zaměřovat jen na keltské období, které nemusí všem návštěvníkům vyhovovat. Měla to být zkrátka taková všehochuť," popsal Drahoslav Janků.

Vedení města dalo tehdy Keltoi přednost proto, že se vrátilo k aktivitám, které v Isarně předtím byly tradicí.

V příštím roce plánuje sdružení Keltoi opravit kovárnu a areál oplotit. „Začali jej ničit vandalové. Loni jsme do Isarna investovali padesát až sto tisíc korun, pomohla nám řada dobrovolníků," doplnil Václav Horák.

Autor: Petra Srstková

19.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
U Vnorov na Hodonínsku potřetí ve dvou týdnech vykolejil vlak. Mimo železnici se tentokrát dostala přední kola posunovací lokomotivy na vyloučené koleji při pracích na zprůjezdnění trati.

V místě tragické nehody na Hodonínsku vykolejila další lokomotiva

Vnorovy – Nedávno se u Vnorov na Hodonínsku srazil vlak s traktorem, poté tam vykolejil i nehodový vlak s jeřábem. V místě není klid ani druhý týden po tragické nehodě. V pondělí odpoledne tam jednou nápravou vykolejila posuvná lokomotiva. „V tuto chvíli se řeší její nakolejení," informovala po osmnácté hodině mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová. Podle mluvčí Českých drah Moniky Bezuchové se při této nehodě nikomu nic nestalo. „Místem se ještě nejezdí kvůli dřívějším nehodám," doplnila Bezuchová.

Nedostatek lékařů? Masarykova univerzita ho chce mírnit větším počtem absolventů

Brno - Lékařů je v České republice nedostatek. Naposledy na tento problém upozornili praktici, kteří plánovali stávku. Jednou z možností, jak situaci zlepšit, je zajistit větší množství studentů na lékařských fakultách. Ministerstvo zdravotnictví a školství chce zvýšit počet absolventů alespoň o patnáct procent.

Kterak chce ministr Jurečka „odklonit" státní dříví

Stát chce omezit vývoz surového dřeva. Podpoří proto nové pily, kterým zajistí surovinu ze státních lesů. Dřevaři a jejich sdružení ale takový zásah do trhu, který zvýhodní novou konkurenci, svorně odmítají. Vědí, že argument o snížení exportu kulatiny je jen zástěrka a ve skutečnosti jde o pomoc pro pár vyvolených. Státní podpora se šije především pro obří pilu Labe Wood, kterou Rakušané plánují postavit ve Štětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies