Automatizovaný externí defibrilátor (AED) do své výbavy policisté zařadili proto, že na řadě míst mohou být u nehody se srdeční zástavou dříve než záchranka. Podobně jsou na tom i profesionální a dobrovolní hasiči. Ti s defibrilátory také pracují. „Po pěti minutách bez resuscitace začínají odumírat mozkové buňky a hrozí trvalé následky. Použitím defibrilátoru se extrémně zvyšuje šance na přežití. Resuscitace je velmi náročná. I profesionální záchranář by měl být po dvou minutách vystřídaný. Je to doslova boj o každou minutu," zdůraznila mluvčí záchranky Barbora Zuchová. Jak upřesnila, každou minutou klesá naděje pacienta na přežití o čtyřicet až padesát procent.

Profesionální hasiči na Blanensku a Vyškovsku loni pomocí defibrilátorů oživili devět lidí. „O vyslání jednotky s AED rozhoduje krajské zdravotní operační středisko. Mají proto speciální nástavbu jejich dispečerské aplikace. Ta jim vyhodnotí, jakou jednotku si vyžádat do terénu. Policisté ani hasiči v žádném případě nesuplují záchranku, pouze plní svoji občanskou povinnost poskytnout první pomoc do příjezdu záchranářů," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů David Jirouš.

Co je to AED
Automatizovaný externí defibrilátor (AED) je malý, lehký a jednoduše ovladatelný přístroj určený pro proškolené laiky. AED vede zachránce krok za krokem zvukovými a obrazovými povely. Přes elektrody nalepené na hrudníku pacienta zaznamenává a analyzuje srdeční rytmus a v případě potřeby vyzve zachránce k poskytnutí elektrického výboje, který automaticky připraví. Policisté na Blanensku a Vyškovsku mají nyní k dispozici 8 přístrojů, profesionální hasiči 6.

Policisté na Vyškovsku loni použili AED asi pětkrát. Ani jednou však k záchraně života nepomohl. „Úspěšný byl náš slavkovský kolega předloni, kdy byla hlídka přivolána do Heršpic. Staršímu muži se tam udělalo během cesty domů nevolno a na ulici upadl. Defibrilátor sice ve finále k oživení nepřispěl, přístroj totiž po přiložení na tělo sám vyhodnotí, zda je nutné jeho využití. Kolega ale muže přivedl zpět k životu masáží srdce," popsala případ z května 2015 mluvčí vyškovských policistů Alice Musilová.

V současné době mají policisté z Vyškovska k dispozici pět defibrilátorů. Dva na obvodním oddělení ve Slavkově u Brna, dva v Bučovicích a jeden ve Vyškově. „Tam je teprve krátce, od prosince," dodala mluvčí.

TŘICET VÝJEZDŮ

Podle vedoucího blanenského územního odboru Zdeňka Grénara vyjížděli policisté loni na Blanensku s defibrilátorem bezmála ke třiceti případům. Ne vždy ho však museli nakonec použít. Podařilo se jim oživit dva lidi.

V současnosti mají k dispozici tři defibrilátory: v Blansku, Boskovicích a Letovicích. „V některých oblastech jsme u lidí v nouzi, podobně jako hasiči, dříve než záchranka. Například na Velkoopatovicku. V případech, kdy jde doslova o minuty, musíme být připraveni pomoct. Za uplynulé dva roky jsme také proškolili v kurzech první pomoci včetně správného použití AED osmdesát policistů. Úzce při tom spolupracujeme s Vyšší odbornou školou ekonomickou a zdravotnickou a Střední školou Boskovice," upřesnil policista Grénar.

Letos se má výbava záchranářů a hasičů na jižní Moravě rozšířit o dalších několik desítek defibrilátorů. Žaneta Ondráčková z Vyškova vybavení všech složek integrovaného záchranného systému chválí. „Už jen proto, že na místě nehody můžou být hasiči nebo policisté někdy dřív než záchranáři. Jen je otázkou, jestli je jich dostatek a mají ho skutečně všichni, kdo má zrovna službu. Vůbec bych se nezlobila, kdyby kraj vypustil některé méně důležité investice a za ušetřené peníze přístrojů nakoupil víc," řekla žena.

Díky pohotovosti Michálkové přežily dvě ženy

Podpraporčice Gabriela Michálková má pořádnou vyřídilku. Dokáže si zjednat respekt. Stejně rázná je i v terénu, kde však zároveň dokáže zachovat chladnou hlavu.Zdroj: DENÍK/Jan Charvát

Podpraporčice Gabriela Michálková má pořádnou vyřídilku. Dokáže si zjednat respekt. Stejně rázná je i v terénu, kde však zároveň dokáže zachovat chladnou hlavu. V případech, kdy jde o život, je to nutnost. Policistka, která slouží na Blanensku v letovickém obvodu, se loni dostala ve službě k lidem v přímém ohrožení života.

I díky její duchapřítomnosti dva z nich žijí. „Hodně mi pomohl kurz první pomoci, který jsem absolvovala spolu s kolegy na Vyšší odborné škole ekonomické a zdravotnické a Střední škole v Boskovicích. Základy první pomoci jsem sice znala, ale po absolvování kurzu jsem si byla daleko jistější," přiznává policistka.

Za dva zachráněné životy Michálkovou loni ocenili zástupci jihomoravského policejního ředitelství. V kategorii policejní čin roku skončila na druhém místě.

Jeden z případů, při kterém díky její pohotovosti přežila žena z Letovic, se odehrál loni ve druhé polovině října. Z operačního střediska dostala hlídka letovických policistů hlášení, že mají vyrazit do ulice U Hájku. Na místě byli do tří minut. „Bylo to o půl osmé večer. Měli jsme informaci, že v jednom z rodinných domů je žena v bezvědomí a nedýchá. Zvonili jsme u dveří a bouchali, ale nikdo neotevíral. Nakonec nám otevřel pán, a že prý manželka leží v prvním patře v obýváku. Mysleli si, že usnula u televize. Ale ona měla zřejmě infarkt," ohlíží se za dramatickými okamžiky.

Ženě zaklonila hlavu a zkontrolovala, jestli nemá zapadlý jazyk. S kolegou ji napojili na automatický externí defibrilátor a začali s masáží srdce. „Paní jsem při masáži srdce zřejmě zlomila žebra. To se v takových případech někdy stane. Člověk může mít zábrany, že druhému ublíží. Ale to musí hodit za hlavu a dělat všechno tak, jak ho naučili na kurzu první pomoci. Blok často mají příbuzní, kteří vidí blízkého člověka, že nedýchá, a jsou úplně paralyzovaní," popisuje Michálková s tím, že s masáží srdce pokračovala až do příjezdu záchranky, kdy ženě srdce naskočilo.

První pomoc poskytla Michálková loni v červnu i starší ženě v Horním Poříčí. Také jí zachránila život.