Hasič Nečas vybojoval v Koreji bronz i čtvrté místo
Blanensko - Jižní Korea, Daegu. Čtyřicet stupňů Celsia ve stínu, vlhko, hasič zatěžkaný dvacetikilovou výbavou zdolává po svých dvaačtyřicetipodlažní věž. Takovou třešničku na dortu si vychutnal po sérii drsných disciplín i Josef Nečas z Šošůvky.
Karolína Opatřilová
Diskutovat (0) 4.9.2010 14:58 aktualizováno 4.9.2010 16:28
Čtyřiatřicetiletý ředitel hasičů z Blanenska bodoval při Světových hasičských hrách. Jeho tým složený z Čechů je bronzový. V jednotlivcích je Nečas čtvrtý na světě. Medaile jej minula o čtyři vteřiny.
Za úspěchem se skrývá spousta dřiny. „V obědové pauze chodívám trénovat do výškové budovy v Blansku. V plné zbroji ji vyběhnu a sjedu dolů výtahem i sedmkrát po sobě,“ říká Nečas. Ten na konci srpna stanul na stupních vítězů v daleké Jižní Koreji. Soutěže v sedmdesáti sportech završilo nejdrsnější klání TFA – nejtvrdší hasič přežije. „Soutěžil jsem tam mezi osmdesáti třicátníky. Museli jsme zamakat při přenosu raněného, kterého nahradila osmdesátikilová figurína. Následoval přenos závaží do schodiště či roztahování hadic. Třešničkou na dortu byl výběh na věž vysokou jako dvaačtyřicetipodlažní dům. Člověk je pak na pokraji kolapsu,“ nastíní Nečas .
Hračka nebyl ani doplňkový běh na svatou horu, na jejímž vrcholu čeká Budha. „V cíli závodníci padli na zem, plivali a sípali. Na to místo se přitom chodí modlit desítky lidí. Byli velmi tolerantní,“ pousměje se Nečas. Nejvíc jej fascinovala hranice mezi Jižní a Severní Koreou. Obě země jsou totiž od roku 1950 ve válečném stavu, i když palba se už zastavila. „Dostat se na tento bod zlomu není jen tak. Když pak vidíte, jak proti sobě číhají znepřátelení vojáci, kolem ostnaté dráty, minové pole nebo vlak prostřílený jako řešeto, není to legrace,“ popisuje hasič, který musel podepsat i prohlášení, že do demilitarizované zóny vstupuje na vlastní riziko. Z tohoto místa podle něj čiší absurdita.
„Blízko tu stojí propagandistická vesnice. Vypadá idylicky, ale nikdo v ní nebydlí. Lidé z Jižní Koreji do zóny nesmí, není tam bezpečno a přitom jde o turistickou atrakci. V Severní Koreji mají dokonce rušičky, které ruší vysílání z té Jižní,“ vyjmenoval Nečas. Ten slyšel od průvodce i to, že v komunistické Koreji mají sice krásné silnice, ale nikdo po nich nejezdí. Málo lidí totiž vlastní auto. „Jsem rád za úspěchy, ale i za to, že žijeme ve svobodné zemi,“ dodá muž.
-7°C
-4°C
-2°C
