Staroušci, naplno ponoření do hry „Jméno, město…“, se právě vrátili do svých mladých let. Vzduchem létají vtípky a jedna z hráček co chvíli naoko obviňuje své sousedy z opisování. „Ale prosím vás, vždyť já mám takový brýle, že tam nevidím ani ty tučný nadpisy nahoře,“ brání se právě nařčený.


I on patří k těm, kteří s oblibou navštěvují aktivizační programy pořádané Domovinkou, tedy denním centrem poskytujícím sociální služby pro blanenské seniory. To kombinuje možnost příjemně stráveného času mezi vrstevníky, udržení si duševní i tělesné kondice a soběstačnosti, nebo pomoc rodinám prostřednictvím celodenního dohledu nad jejich nejbližšími. To jsou také hlavní důvody, proč Domovinka, vytvořená v dolních prostorách Domu s pečovatelskou službou, vznikla. „Poskytujeme zde kompletní servis. Lidé tu mohou být od rána až do odpoledne a my jsme schopni jim zajistit vše, co během dne potřebují,“ přibližuje jedna z pečovatelek Dagmar Formánková, podle které je ale nejdůležitější, že lidé stráví čas ve společnosti jiných lidí. „Energii z toho ale čerpáme i my. Málokdy se tak nasměji, jako někdy v práci. Baví mě to už v okamžiku, kdy vidím, že se baví oni,“ popisuje pečovatelka.
Návštěvníkům připravují různé aktivizační programy – od výtvarných činností, přes tréninky paměti, ergoterapii, až po školičku internetu.


Podle Ivety Čípkové z oddělení sociálních služeb městského úřadu využívá různých služeb Domovinky kolem čtyř desítek blanenských důchodců a kladný ohlas na ni zní hned z několika stran. „Rodinám nahrazuje běhání a neustálé starosti kolem prarodičů. I nemocnice to vnímá jako dobrou službu,“ objasňuje Iveta Čípková úlohu centra, které je otevřené pro všechny seniory včetně zdravotně postižených.
Domovinku si oblíbili i její návštěvníci. „Líbí se mi tu, protože jsme se sešli všichni na podobné vlně, takže si spolu rozumíme,“ libuje si Emil Skula.