VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Domácnosti budou kompostovat. Pomohou jim dotace

Blanensko - Zbytky z kuchyně, posekaná tráva, listí ze stromů nebo sáčky od čaje. Biologický odpad produkuje každá domácnost. Obvykle vše končí v koši a nakonec na skládce. O to, aby tyto suroviny mohly posloužit k výrobě domácího hnojiva, usiluje hned několik obcí na Blanensku. Pomohou jim v tom dotace.

9.8.2014
SDÍLEJ:

Kompostování. Ilustrační snímekFoto: Deník

Kompostéry pro obyvatele chtějí koupit například v Ráječku. „Jako většina obcí se i my čím dál více potýkáme s problematikou bioodpadu. Máme sice na to sběrný dvůr a velké kontejnery, ale chceme obyvatelům nabídnout i možnost likvidovat odpad, který si sami vyrobí," uvedl starosta Ráječka Vít Rajtšlégr.

Místním lidem tak bude k dispozici pět set kusů domácích kompostérů. „S těmi, kteří projeví zájem, uzavřeme smlouvu o výpůjčce, a pak už je budou moci bezplatně využívat. Po pěti letech je převedeme do jejich majetku," upřesnil starosta Ráječka.

Na pomocníky o objemu devět set litrů a pro domácnost se zahradou zhruba o velikosti sto metrů čtverečních, získalo Ráječko dotaci z Operačního programu životního prostředí. „Celkové náklady na pořízení jsou přes milion dvě stě tisíc korun, z obecních peněz přispějeme částkou šedesát tisíc korun. Ještě nás čeká administrativní proces, ale doufám, že na podzim budeme kompostéry mít," věří Rajtšlégr.

Dotaci ze stejného programu získaly i Drnovice. Obyvatelům bude sloužit čtyři sta kusů domácích kompostérů. „Ekologické řešení bioodpadů je cíl, který v Drnovicích sledujeme dlouhodobě. Již před třemi lety jsme založili komunitní kompostárnu, ale chybělo nám něco menšího. Během jednoho až dvou měsíců by obyvatelé mohli kompostéry začít používat," přiblížil Ducháček. Celkové náklady podle něj přesahují jeden milion korun, obec přispěje částkou sto tisíc korun.

Vyřešit celkově problém s bioodpady chtějí letos Rudičtí. Podle starosty Romana Šebely hodlá obec pořídit nejen dvě stě kusů domácích kompostérů, ale také deset obecních o objemu tři tisíce litrů. „Kromě toho chceme koupit štěpkovač na zeleň a dřevní hmotu, který budeme také půjčovat do domácností. V nejbližších dnech očekáváme přiklepnutí dotace z Operačního programu životního prostředí. Celkové náklady přesáhnou milion korun, z rozpočtu na to vyčleníme osmdesát tisíc korun," vyčíslil Šebela.

PETRA SRSTKOVÁ

Autor: Redakce

9.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tři lidé se zranili při srážce dodávky a osobního auta na silnici z Ostrova u Macochy do Sloupu. Nehoda se stala kolem poledne na křižovatce s odbočkou na Holštejn.
AKTUALIZOVÁNO
5

Při srážce auta a dodávky u Ostrova se zranili tři lidé. Na místo letěl vrtulník

Z parkoviště nad blanenskou nemocnicí zmizí závory.
10

Z parkoviště nad blanenskou nemocnicí zmizí závory. Chtějí přilákat víc řidičů

V Blansku se odhalil nový favorit fotbalové divize. Stará Říše tam vyhrála 3:0

Blansko – Překvapení úvodních kol jihomoravské fotbalové divize D se jmenuje Stará Říše. Její rozlet nezastavil ani loňský účastník Moravskoslezské ligy.

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení