Ve válečných letech se na Boskovicku začala stavět ještě jedna pozemní komunikace vyšší třídy, a to dálková silnice Plzeň – Moravská Ostrava (Protektoratsstrasse II. klasse Pilsen – Mährisch Ostrau). Trasa nedobudované cesty byla později z velké části využita pro silnici I/19 a II/150 Plzeň – Žďár nad Sázavou – Přerov. Dálková silnice měla Boskovicko protnout ze západu na východ ve směru Hodonín – Kunštát – Boskovice – Ždárná. U Skalice v k.ú. Sebranice východně od státní silnice I/43 Brno – Svitavy bylo projektováno křížení s německou průchozí dálnicí. Mimoúrovňová křižovatka měla mít tvar klasického čtyřlístku a dálnice, vedená po mírném náspu, měla téměř pravoúhle podjíždět dálkovou silnici na vysokém násypu.

Projekt dálkové komunikace v úseku Sebranice – Boskovice - Žďárná – Protivanov vypracovala roku 1940 firma Ing. Jaromír Souček Brno a následující rok se na stavbě silnice začalo pracovat. Dodnes se v některých dílčích úsecích nachází pozůstatky této stavby. Na plánku, který se nachází v Moravském zemském archivu v Brně – Státní okresní archiv Blansko, fond OkÚ Boskovice, vidíme návrh silniční magistrály Plzeň – Moravská Ostrava v úseku Sebranice – Mladkov a křížení se státní silnicí Brno – Svitavy, dálnicí Sever – Jih a železniční dráhou Brno – Letovice. Na základě výše jmenované archiválie, knihy Tomáše Jandy, Václava Lídla Německá průchozí dálnice a serveru www.dalnice.com můžeme přesně určit polohu a tvar dálniční křižovatky. Křižovatka se měla nacházet v dnes nevyužitém náspu dálnice mezi státní silnicí do Svitav a využitou částí dálnice pro silnici II/150 do Svitávky a Boskovic.

Pod křižovatkou a oběma dálkovými komunikacemi nedaleko rybníka protéká Chlumský potok. Státní silnice měla dálnici křížit u Sebranic a napojení těchto cest bylo řešeno pomocí magistrály Plzeň – Ostrava, která měla státní úrovňově protínat východně od Sebranic. Dnes, díky křižovatce na Boskovice a obchvatu Skalice v trase staré dálnice, vypadá situace na místě úplně jinak a nejsou tu žádné pozůstatky dálničního sjezdu. Autostráda od plánované čtyřlístkové křižovatky pokračuje v náspu spolu se silnicí II/150 severovýchodně na Svitávku, kde nadjíždí železniční trať Brno – Letovice – Česká Třebová.

Železniční most není původní, byl vybudován až v rámci obchvatu Skalice a Svitávky v sedmdesátých letech. Původní most byl pouze založen a v rámci jeho stavby byl společností RAB vykoupen a později zbořen strážní domek č. 153. K vechtrovně náležel hospodářský přístavek a zahrádka. Na jeho místě stojí východní strana severního předmostí železničního nadjezdu.
Co bude příště? V dalším dílu se vrátíme na jih okresu a popíšeme mosty u Hlubokých Dvorů.

JIŘÍ VYMĚTALÍK