Letovičtí nechali na využití volné plochy zpracovat studii. Ta zatím není hotová. Nedaleko vyhlášené přehrady Křetínka by tak mohlo na pozemcích města v budoucnu vzniknout například volnočasové zážitkové centrum pro rodiny s dětmi.

Letovický místostarosta Jiří Palbuchta Blanenskému deníku Rovnost řekl, že je to ještě běh na dlouhou trať. „Pro areál bývalého Isarna hledáme využití. Je to krásná lokalita nedaleko Křetínky, která je atraktivní pro turisty. V úvahu připadá například zážitkové centrum s různými atrakcemi a aktivitami pro rodiny. Je to zatím jen návrh. Na zastupitelstvu to budeme probírat nejdříve koncem roku," uvedl Palbuchta.

Dodal, že klíčové bude sehnat silného investora. „Postavit podobné centrum není tak náročné jako ho provozovat. Tohle by v režii města rozhodně nebylo. Pokud tento záměr projde zastupitelstvem, musíme se pokusit sehnat nějakého silného investora, pro kterého by to byla zajímavá nabídka. Stavět domy v této lokalitě nemá smysl, protože je nedaleko továrna. A postavit tam další výrobní haly je také bezpředmětné, protože kamiony neprojedou pod železniční tratí na letovickém náměstí. Naše představa je využít prostor čistě pro volnočasové aktivity," poznamenal letovický místostarosta.

Pozemky s keltským skanzenem si před třemi lety pronajal od města spolek Keltoi, který chtěl navázat na předchozí provozovatele Isarna. Měl je pronajaté na pět let. Roční nájem byl deset tisíc korun. Se zástupci města se však nedávno dohodl na předčasném ukončení nájemní smlouvy. Příznivcům keltské historie srazila vaz bídná návštěvnost skanzenu a také nedostatek peněz na jeho opravu. Ta by podle předsedy Keltoi Václava Horáka přišla asi na dva miliony korun.

K tomu, aby měl větší šanci sehnat dotace, spolek potřeboval pozemky získat do svého vlastnictví nebo je mít pronajaté na delší dobu. Letovičtí však byli proti. Projektu nevěřili. „Mrzí mě, že jsme za ty tři roky nenašli ohledně Isarna společnou řeč a že jsem nedokázal město přesvědčit k vytvoření smlouvy na delší dobu. Potřebujeme totiž dlouhodobě udržitelné projekty," vysvětlil Václav Horák.

O dění v Isarnu se loni začala více zajímat Marie Staňková z Chrudichrom, která v něm působila již za dob jeho zlaté éry. Nejdříve se souhlasem Horáka, později i přes jeho nesouhlas organizovala v areálu vlastní kulturní akce. Pořádala i brigády, při nichž s dobrovolníky opravovala chátrající stavby. A přestože dokonce založila také spolek Isarno, její zájem o provozování skanzenu opadl. „Isarno je stále moje srdeční záležitost, ale už v něm momentálně nemohu působit především ze zdravotních, ale i finančních důvodů," vysvětlila Staňková.

Zánik keltské vesničky se nelíbí Davidu Marošovi, který tam při svatbách, keltských svátcích a dalších akcích vystupoval v kostýmu druida a také jako hudebník. „Domnívám se, že tradice Isarna je stále silná a vesnička by se měla zachovat. Pokud by letovická radnice měla zájem pokračovat, byl bych ochoten spolupracovat na tomto záměru, případně sehnat dobrovolníky," napsal na radnici Maroš.

Podle letovického místostarosty Jiřího Palbuchty je to však nereálné. „Pokud by měl keltský skanzen k něčemu vypadat, musely by na něj spolky sehnat peníze. Jsou závislé na dotacích a darech. A to je kámen úrazu. Přesvědčili jsme se o tom v předchozích letech. My potřebujeme někoho, kdo bude schopný podobný areál bez problémů utáhnout a zároveň udělat atraktivní pro turisty," dodal Palbuchta.

Na to, co nakonec s Isarnem bude, je zvědavá i letovická opozice. „Již několik let se to řeší, ale bohužel víceméně bezvýsledně. Snad se najde nějaký seriózní zájemce s dostatečnými finančními zdroji," uvedl zastupitel Radek Procházka.