VYBERTE SI REGION

Blansko zatím prohrává boj s kvízomaty. Pomoc očekává od ministerstva financí

Blansko - Vedení Blanska si neví rady s kvízomaty. Na jejich provozovatele nemá žádné páky. Hazard tak i přes zákaz ve městě bují dál.

22.1.2016
SDÍLEJ:

Kvízomaty. Ilustrační foto.Foto: ČTK/Libor Zavoral

Dlouhé měsíce se vedení radnice snažilo o to, aby se Blansko stalo městem bez hazardu. I když už dávno platila vyhláška o jeho zákazu, nebylo snadné přístroje z heren dostat. Jenže hned poté, co zmizely poslední videoloterijní terminály a výherní hrací přístroje, začalo se město potýkat s dalším problémem. S kvízomaty.

Jejich výrobci totiž vyzráli nad loterijním zákonem a tím i nad vyhláškami měst, která hazard zakazují. Blansko je teď v pasti. Pomoct může jen ministerstvo financí.

Když hráč odpoví na jednoduchou otázku, třeba jestli měla Popelka čtyři oříšky, může na kvízomatu hrát o peníze jako na běžném výherním automatu. Provozovatelé se tak hájí tím, že hru neurčuje náhoda. „Snahu města o vymýcení hazardu sice oceňuji, ale moc se jim to nepovedlo. Je to nekonečný příběh. V městské pokladně ubyly peníze a gambleři vesele hrají dál. Jejich rodiny tím trpí. Tak jaký to vše vlastně mělo smysl?" ptá se Marie Konečná z Blanska.

Místostarosta Jiří Crha ale tvrdí, že město s tím nic nezmůže. „Musí to řešit specializovaný finanční úřad ministerstva financí, který jsme již loni na tento problém upozornili. Samozřejmě nám vadí, že odstranění kvízomatů jde pomalu. Ministerstvo bohužel sestavilo zákon tak, že jej lze obejít. Věříme ale, že i tento boj s hazardem vyhrajeme. Protože v opačném případě jsme se jen obrali o peníze," uvedl Crha.

Ten nadále trvá na tom, že i když nyní chybí v rozpočtu ze sázkových her deset milionů korun ročně, přijetí vyhlášky mělo svůj smysl. „Hazard vnímáme jako zlo, které ničí celé rodiny a ve městě jej v žádném případě nechceme," upřesnil Crha.

Blansko se problémem zabývá přibližně od poloviny loňského roku, kdy evidovalo třiačtyřicet kvízomatů v celkem osmi hernách. Podle vedoucí blanenského odboru školství, kultury, mládeže a tělovýchovy Petry Skotákové jich od té doby nepřibylo, ale ani neubylo. „Město bohužel nemá žádný vliv na to, zda tady kvízomaty jsou, či nikoliv. Nemůžeme je zakázat, protože to není v naší pravomoci. Provozovatelé těží z toho, že loterijní zákon jmenovitě kvízomaty nezmiňuje. Jejich postavení je tak vůči definici výherního hracího přístroje předmětem sporů," upozornila Skotáková.

V Blansku dokonce policisté loni v červenci objevili jednu nelegální hernu. Ve výškové budově na Wanklově náměstí. „Byly tam automaty i kvízomaty. Vyšetřování případu se již blíží ke konci. Zjistili jsme, že byly provozovány neoprávněně. Do tří týdnů až měsíce podáme návrh na podání obžaloby. Další podobný případ jsme od té doby neřešili," uvedl mluvčí blanenské policie Petr Nečesánek.

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec uvedl, že provozovatelé kvízomatů porušují loterijní zákon. S jejich provozovateli ministerstvo zahájilo správní řízení. „I proto bude celý proces trvat delší dobu. Hrozí jim pokuta až do výše deseti milionů korun," uvedl Žurovec.

Právní předpisy však nyní podle něj neumožňují okamžité zabavování kvízomatů jako sankci za porušení loterijního zákona. „Zákon o hazardních hrách, který připravujeme, to ale již povolovat bude. Hazard pomůže i výrazně zregulovat, omezit a řádně zdanit. Nyní spolupracujeme i s policií, která řeší provozování kvízomatů jako podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného provozování loterií. Chceme také vytvořit další skupinu, která tuto spolupráci ještě prohloubí," doplnil Žurovec.

Autor: Petra Srstková

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Všechno o Evropě. Letovičtí hostí mezinárodní setkání

Letovice – Všechno o Evropě je název mezinárodní kulturní a společenské akce, která se od čtvrtka do soboty koná v Letovicích. Přijeli i zástupci partnerských měst Letovic. Na programu bylo například vystoupení legendy světové opery Gabriely Beňačkové nebo příprava národních pokrmů v podání zahraničních hostů.

Uctili badatele Absolona. Vysíláním ze dna propasti Macocha

Moravský kras /FOTOGALERIE/ – Před osmdesáti lety vyhrávala lidem z rádií blanenská dechovka. Koncert tehdy rozhlas vysílal nikoliv ze sálu nebo studia, ale ze dna světoznámé propasti Macocha v Moravském krasu. Atmosféru místa opředeného strašidelnou pověstí o zlé maceše s tajemnou říčkou Punkvou si posluchači vychutnali i v pátek před polednem. A dokonce částečně i prostřednicím dobového mikrofonu ze třicátých let. Přesně v den, kdy uplynulo sto patnáct let od doby, co se na dno propasti spustil známý krasový badatel a archeolog Karel Absolon. Vnuk dalšího slavného badatele Jindřicha Wankela, od jehož sestupu na dno propasti letos uplynulo 160 let.

Opěrná zeď v centru obce padá. Cetkovičtí proto postaví úplně novou

Cetkovice – V Jevíčské ulici ve středu Cetkovic na Blanensku stojí stará opěrná zeď. Je v havarijním stavu a vypadávají z ní kameny, které ohrožují kolemjdoucí. Prostor je navíc velmi úzký. Obec chce co nejdřív postavit novou zeď a také rozšířit chodník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies