Že jde o potíž obecně, potvrdil i velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů v Rousínově Vlastimil Marišler mladší. „Nikdo z našeho osmnáctičlenného týmu si sice nestěžoval, že by musel řešit například nějaké výhrůžky ze strany zaměstnavatele. A ani se nestalo, že by se nás nesešlo tolik, že jsme nevyjeli. Ale jinde podobné problémy řeší. Je nepříjemné, když kluci, co jedou pomáhat, dostanou od zaměstnavatele nůž na krk," podotkl Marišler.

Právě to se stalo Pospíšilovi. Když nastane třeba velká živelní pohroma, jihomoravská zásahovka dobrovolným hasičům může oznámit, že mají být připravení na případný výjezd. „Když jsem to sdělil v práci, dostal jsem na výběr. Buď zůstanu, nebo se můžu uvolnit navždy. Narušil bych prý výrobu. Nejde totiž o jeden den, u velkých zásahů jsme i čtrnáct dní. Nyní se nám změnilo vedení, takže by možná byla situace jiná, ale nezkoušel jsem to," dodal.

Ne všechny podniky však zaměstnance odmítají pouštět. Třeba bučovická KPB Intra. „Nevidíme v tom problém. Pokud u nás není krizová situace, dobrovolnému hasiči v uvolnění k zásahu nebráníme," potvrdila personalistka firmy Ludmila Boháčková.

Štěstí na zaměstnavatele prý mají třeba lulečtí dobrovolní hasiči. „Například školení nebo výcvik nahlásíme dopředu a nestává se, že by nás nepustili," uvedl starosta lulečského sboru dobrovolných hasičů Pavel Němec.

Co se pak týká kratších zásahů, uvolnění ze zaměstnání by podle něj nemělo smysl. „Je potřeba vyjet hned. Není možné čekat, až někdo přijede z práce. Jedou tak ti, co mají volno," vysvětlil Němec.

Jak letos, kdy se v kraji zvýšil počet požárů, tak i v minulých letech se ovšem případy, kdy jednotka sboru dobrovolných hasičů nevyjede k mimořádné události, občas stávají. „Není ale možné říci, jestli je to zapříčiněné tím, že členy jednotky nepustí jejich zaměstnavatelé. Stává se, že jsou v tu chvíli nedostupní z jiných důvodů. Můžou být třeba mimo obec, mít rodinné povinnosti nebo se po vyhlášení poplachu nedostaví strojník," popsal mluvčí krajských hasičů Jaroslav Mikoška.

V takových případech bývá do akce povolaná další profesionální jednotka. „Platí ovšem, že bez pomoci dobrovolných hasičů by bylo řešení mnoha mimořádných událostí značně komplikovanější a složitější, a proto mají v Integrovaném záchranném systému svoji nezastupitelnou roli," vyzdvihl pomoc dobrovolníků Mikoška.

Aktuální systém, který je u nás nastavený, je ale podle některých špatný. Podle Marišlera je třeba v porovnání s Německem co dohánět. „Tam to funguje zcela opačně než u nás. Z devadesáti procent leží zásahy na bedrech dobrovolníků. Mají jen sedm profesionálních jednotek, v těch největších městech jednu. A když nevyjedou dobrovolníci, nevyjede nikdo. U nás fungujeme spíš jako doplňková jednotka," popsal Marišler.

Podle Pospíšila se navíc neochota zaměstnavatelů uvolnit dobrovolné hasiče z práce podepisuje i na mládeži. „Dřív to fungovalo tak, že kdo pracoval s mládeží, byl ze zaměstnání uvolněný, a navíc dostal průměrnou mzdu. Dnes, když chceme vzít děti například na tábor, musíme kvůli tomu čerpat dovolenou. A to si hodně z nás rozmyslí, protože jí není na celý rok tolik. Není čas se mladým věnovat a ti jsou pak vulgární a neukáznění," upozornil Pospíšil.