Jen za pondělek vyjeli hasiči kvůli rojícímu se hmyzu na čtyři místa jižní Moravy. „V Rozdrojovicích na Brněnsku si sršni postavili hnízdo pod střechou, kterou jsme kvůli nim museli rozebrat. V Tišnovské Nové vsi se zase zabydleli ve štítu domu," prohlásil mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Na malé smeták

Majitel deratizátorské firmy Tomáš Labus lidem v případě nálezu hnízda doporučuje, aby se do odstraňování nepouštěli sami. „Jen pokud má hnízdo pár centimetrů, můžou ho vzít smetákem. Větší už raději ne," upozornil Labus, podle kterého hmyzu přibývá s vlhkým počasím.

Přestože hasiči kvůli likvidaci nebezpečného hmyzu vyjíždí několikrát za den, lékaři plné čekárny zatím neměli. „V létě jsme pacienty neošetřovali moc často, zato v posledních dnech případů přibývá, hlavně štípnutí od sršňů," sdělila mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Problém mají především lidé s alergií. Jako třeba Brňanka Hana Netušilová. „Bodla mě vosa a otekla mi celá noha. Do té doby jsem o ničem nevěděla. Až tak jsem zjistila, že jsem na hmyzí bodnutí alergická. Bylo to hodně nepříjemné, takže se už snažím vosám a dalšímu hmyzu raději vyhýbat," prohlásila Netušilová.

Do nemocnice se ale s bodnutím nedostávají jen alergici. Reakce na štípnutí od včely, vosy nebo sršně mohou být různá. Od lokálního zarudnutí až po nevolnost a celkovou slabost, osypání nebo ztrátu vědomí.

Nejrychleji lidé musí jednat, pokud je hmyz bodne do obličeje nebo ústní dutiny. „Ta za pár vteřin oteče a člověk se může v nejhorším případě i udusit," varovala Zuchová.

Občasnému žihadlu se při zásahu neubrání ani hasičský sbor. „Máme kukly, které používají včelaři, někdy i celý oblek. I tak při likvidacích letos tři naše kolegy vosy a sršni bodli," uvedl Mikoška.

Kromě hmyzu se v domech zabydlují i větší zvířata. Především v srpnu a září začnou byty a domy otevřenými okny navštěvovat netopýři. „Jednou se nám jich do bytu dostalo asi patnáct. Nejdřív jsme se schovali pod peřinu, pak přítel vzal kus kartonu a dokázal je vyhnat oknem ven," zavzpomínala Brňanka Pavla Svobodová.

Netopýři často bydlí s lidmi v budovách, přesto o nich majitelé nevědí. Do bytů ale nejčastěji vlétávají takzvané netopýří invaze. Jejich součástí jsou hlavně mláďata. „Jde o migranty, kteří přelétávají pět set až tisíc kilometrů a větší města jsou pro ně jen zastávka. Přesně ale zatím nevíme, proč to dělají," řekl Tomáš Bartonička z botanického a zoologického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Do pokoje jich podle něj můžou najednou vlétnout i stovky, ale ani tak nebudou agresivní. „Pokud nepocítí ohrožení života, člověka nekousnou. Zranit ho můžou jen v případě, kdy s nimi bude nevhodně zacházet. Netopýři nepoznají, že to s nimi lidé myslí dobře," dodal Bartonička.

Šup do krabice

Přes den jsou netopýři ve stavu strnulosti, a to je podle Bartoničky nejlepší doba na jejich odstranění z bytu. „Stačí je opatrně papírem sklepnout do krabice a pak ji postavit na parapet, aby mohli odletět. Pokud se tak nestane, jsou pravděpodobně zranění nebo příliš dehydratovaní. Netopýři často a hodně pijí, proto občas stačí trochu vody nebo vlhká miska," vysvětlil.

V případě zranění odborníci doporučují zavolat například Českou společnost pro ochranu netopýrů. Mnoho lidí se ale rovnou obrátí na hasiče. „V září jsme kvůli nim zasahovali dvakrát, pokaždé v Brně," dodal Mikoška.

TEREZA KOLÁŘÍKOVÁ