Kliknutím zvětšíteOd známých místních potápěčů se dozvěděli, že na ostrově Lombok a jeho okolí nejsou žádní lékaři. „Naše pomoc byla vítaná, i když to bylo složité a rodina se o nás neskutečně bála, dopravili jsme se zpět a začali pomáhat,“ vzpomíná si Ľubica Joppeková.
Nejčastěji se studenti museli vypořádat se zanícenými ranami, horečkami, průjmy, zvracením a dehydratací. „Byly případy, kdy jsme museli improvizovat. Řešili jsme situace, které jsme v životě neviděli. V tamním prostředí lidé kvůli podmínkám nedbali na hygienu, proto se infekce pořád rozšiřovala,“ říká Joppeková.
Pomoc komplikoval také nedostatek léků a přistrojů potřebných pro vyšetření. „Vybudovali jsme provizorní základnu, kam jsme svezli všechny dostupné léky z celého ostrova. Každých pár dní jsme si pak nechávali dovézt z Bali další. Odtamtud jsme na lodi a kole jezdili pomáhat na vedlejší ostrovy Gili a Lombok,“ popisuje studentka mediciny.
Léky ale museli z něčeho platit. Proto se rozhodli na Facebook přidat fotky a videa z oblasti s prosbou o příspěvek. Postupně se to mezi lidmi a mladými lékaři rozšířilo. Nakonec nasbírali přes osmdesát tisíc. Za získané peníze nakoupili kromě léků také filtry pitné vody a další nezbytné vybavení. „Kvůli negramotnosti většiny obyvatel ale bylo složité vysvětlit jim, jakou mají infekci a jak se o sebe mají starat,“ přiznává Joppeková.
Když ostrov opouštěli, pořad tam nebyl žádný lékař, občas se ale zastavil doktor ze sousedních ostrovů. „Plánujeme se tam vrátit, zajít za lidmi, kterým jsme pomáhali. Byl to zážitek, díky kterému jsme se ujistili, že opravdu medicínu chceme dělat,“ svěřuje se Joppeková.
MARIYA OSTRENKOVÁ
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
