Dvě stě čtyřiatřicet lidí z Hodonína a okolí připojilo u hodonínské hlavní světelné křižovatky své podpisy k petici požadující návrat Davida a Denise Michalákových do České republiky. Právě v den šestých narozenin Davida, syna hodonínské rodačky Evy Michalákové, která může své syny v Norsku vídat jen dvakrát ročně dvě hodiny. „Je mi těch dětí a maminky líto," řekla poté, co podepsala petici, Božena Hladká z Hodonína.

Organizátoři petiční akce v okresním městě registrovali za první půl hodinu přes padesát jmen. „Nesouhlasíme s tím, jak byly děti odebrané. Lidi se u nás zastavují sami od sebe, buď o akci už vědí, nebo jim poskytneme informace a situaci jim přiblížíme," uvedl jeden z organizátorů hodonínského podpisového setkání a nový městský zastupitel Petr Buráň.

Celý nešťastný příběh přiblížil těm, kteří jej chtěli více poznat, dědeček blonďatých chlapců s hodonínskými kořeny Davida a Denise Jiří Pavelka. Kauza začala v roce 2011. „Ze školky podali oznámení policii na základě toho, že si měl starší syn stěžovat, že děti otec v noci budí. Z toho hned vyvodili podezření na sexuální zneužívání. Vnuk byl i na policii, kde ale nic podobného neřekl. Sociální služba přesto oba chlapce přímo ze školky odebrala, aniž by se šla podívat, jak to v domácnosti dcery vypadá," přiblížil odejmutí dětí jejich děda.

Kluci tak skončili u pěstounů. „Dceři úřady přislíbily, že jim děti vrátí s podmínkou, že se odloučí od manžela. Pokud to splní, tak bude umístěná v domově pro matky s dětmi. To ji ale obelhaly, neboť tato možnost nikdy neexistovala," pokračoval Jiří Pavelka. Podle něj může podobný osud potkat i další rodiče a prarodiče, protože malé děti jsou velmi manipulovatelné. „Norské sociální služby se skrývají za štít ‚Děláme pro děti všechno dobré'. Předpokládá ale někdo, že pokud jsou dva sourozenci rozdělení, že je to pro ně dobré? Když se tento stav nezmění, tak budou oba chlapci dlouhou dobu vyrůstat u cizích lidí," domnívá se muž.

Pavelka také upozornil na to, že jeho osmatřicetiletá dcera je v současnosti vystavená nebezpečí, že skončí před soudem. „Mohl by ji poslat i do vězení. Všechny tyto soudy v Norsku se totiž konají v mlčenlivosti a za zavřenými dveřmi. A moje dcera byla natolik statečná, že tuto mlčenlivost prolomila," řekl Pavelka.

Zároveň poukázal na to, že matka má nyní schůzky se svými syny zakázané. „Právě dnes má mladší David šest let a maminka se narozenin nemůže zúčastnit. Nemůže mu říct, že ona je jeho matka, která ho porodila, že ho miluje a znamená pro ni všechno, co na světě má," posteskl si děda dvou chlapců a hodonínský rodák.

Přiznal, že ani neví, jestli se oslav bude moci zúčastnit Davidův bratr Denis. „Bydlí totiž u druhé rodiny cizích lidí. Podle vyjádření norských sociálních služeb si budou cestu k sobě hledat až po dlouhé době. Už teď ale ztrácejí bratrský vztah, čímž severská země vědomě porušuje práva dětí," míní Pavelka.

Jeho dcera se naposled s oběma dětmi setkala letos v březnu, a to po roce a půl odloučení, a to jen na dvě hodiny. „Sociální služba se totiž neřídí rozhodnutím soudu, který rozhodl o tom, že se Eva může se syny setkat jen dvakrát ročně na dvě hodiny. Navíc s nimi ani nesmí mluvit česky. Dětem byla vnucována myšlenka, že o ně jejich maminka nemá zájem," dodal Pavelka, který vnuky naposled viděl v únoru loňského roku. Podle něj mluvili česky, ale „češství" se z nich pomalu vytrácí.