VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Vysočině třídí odpad přes dvě třetiny lidí. Jih Moravy je na tom hůř

Jižní Morava, Vysočina - Přes šedesát procent Jihomoravanů třídí odpad. Na Vysočině je statistika ještě o deset procent lepší. Vyplývá to z údajů ministerstva životního prostředí za rok 2011. Vedení některých obcí se rozhodlo motivovat lidi k třídění odpadu například snižováním poplatku za svoz komunálního odpadu.

12.5.2013
SDÍLEJ:

Přes šedesát procent Jihomoravanů třídí odpad. Na Vysočině je statistika ještě o deset procent lepší.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Obce přitom mohou letos díky rozhodnutí vlády zvýšit poplatek za svoz odpadu z pěti set až na tisíc korun. „Ponechali jsme to na pětistovce na člověka. Lidé u nás odpad třídí, a náklady na svoz a zpracování se tak snižují. Tím pádem můžeme snížit i poplatky. Těm, co třídí podle zavedeného systému, například vracíme až polovinu poplatku zpět," uvedl starosta Uherčic na Břeclavsku Marcel Slezák.

Například ve Vranovicích na Brněnsku ale o podobném kroku neuvažují. „Co se týče třídění odpadu, tak jsme na tom nadprůměrně. Proto jsme ani o nějakém dalším motivování lidí neuvažovali," vysvětlil místostarosta obce Drahomír Dofek.

Z jeho slov vyplývá, že obyvatelé Vranovic kladně přispěli ke statistice ministerstva životního prostředí, která uvádí, že v roce 2011 každý Jihomoravan vytřídil přes čtyřiatřicet kilogramů odpadu. Lidé na Vysočině průměrně vytřídili o téměř sedm kilogramů odpadu víc. „Jižní Morava je pod celorepublikovým průměrem. Vysočina se drží mírně nad ním," konstatoval mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Zároveň ale dodal, že situace se v obou krajích v současné době zlepšuje.

Ke kladným výsledkům na Vysočině přispívají například lidé z Jihlavy, kteří se v loňském roce ocitli mezi deseti nejaktivnějšími sběrači vysloužilého elektroodpadu v České republice v kategorii obcí nad dvacet tisíc obyvatel. „Největší poděkování za to patří našim obyvatelům, kteří se aktivně zajímají o životní prostředí a snaží se jej udržovat zelené," tvrdí primátor města Jaroslav Vymazal.

Jeho slova potvrdila pětadvacetiletá Miluše Paříková z Jihlavy. „Doma v rodině odpad třídíme, protože to považujeme za ekologické v už tak zničeném prostředí. Myslím, že by se měli naučit třídit odpad všichni lidé a považovat to za samozřejmost, což ještě mnohde neplatí. Přispíváme tím jak k ochraně přírody, tak zároveň k lepšímu vzhledu prostředí a svého okolí," uvedla žena.

K tomu, aby lidé, kteří jako ona chtějí odpad třídit, mohli k ochraně přírody doopravdy přispět, dopomáhají firmy, které se svozem tříděného odpadu a zpracováním recyklovaných materiálů zabývají. Například firma SAKO Brno má ve městě rozmístěných přes tisíc modrých kontejnerů na papír a přibližně stejný počet žlutých a drátěných kontejnerů na PET lahve, nápojové kartony a plechovky od nápojů.

Zelených kontejnerů na sklo je v Brně téměř dva tisíce. Lidé ve městě mohou navíc narazit i na téměř stovku bílých kontejnerů pro textil. „Loni se na naši dotřiďovací linku z těchto kontejnerů dostalo téměř pět a půl tisíce tun odpadu," sdělila Jana Švestková ze společnosti SAKO. Dodala, že tříděné sklo z Brna přitom neprochází přes dotřiďovací linku, ale vozí se do skláren. Tam loni z Brna putovalo přes tři tisíce tun skla.

Firmám, které se zabývají recyklací, přitom práci ztěžují mýty kolující mezi lidmi. „Například ten, že sklo nemá cenu třídit, protože to stejně pracovníci sypou do jednoho auta. To není pravda. Auto je rozdělené na víc částí, ale z chodníku to není vidět," vysvětlil ředitel SAKO Brno Jiří Kratochvíl.

Autor: Vojtěch Kučerák, Redakce

12.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Helena Dvořáková, vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
8

Nedání přednosti na bantické křižovatce: tragická nehoda uzavřela silnici smrti

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Blanensko, Vyškovsko - V mobilu pípne SMS. Zpráva o tom, že lékař dnes neordinuje, přišla přímo od starosty a ušetří tak zbytečnou cestu do ordinace. Tak funguje aplikace Mobilní rozhlas. Podle Barbory Valešové z Mobilního rozhlasu ji v Jihomoravském kraji využívá devětatřicet obcí.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Nová sportoviště: u zimního stadionu si mladí užijí i parkour

Blanensko, Vyškovsko /FOTOGALERIE/ – Stavba nového zimního stadionu ve Vyškově, rozsáhlé opravy dvou sportovních hal v Blansku nebo záměr Boskovic odkoupit od státu tenisové kurty v areálu Červené zahrady. To jsou aktuální klíčové investice do sportovišť v regionu.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení