Lidé bez práce hledají řešení v kurzech. Často chtějí být kominíci

Byl jste půl roku na úřadu práce, co jste dělal? S takovou otázkou se často musejí potýkat lidé, kteří hledají zaměstnání. Odpověď na ni může představovat například rekvalifikační kurz. Ty dnes v Jihomoravském kraji a na Vysočině nabízejí desítky soukromých firem i středních odborných škol.

Před dvěma měsíci uplynul rok od otevření brněnského Centra vzdělávání všem. Organizace, kterou zřídil Jihomoravský kraj, nabízí mimo jiné databázi s víc než dvěma tisíci rozvojových a rekvalifikačních kurzů. Vedoucí centra Hana Rozprýmová minulý týden poskytla Deníku čerstvé statistiky. „Celkem se přes náš kontaktní formulář přihlásilo k různým kurzům za poslední tři měsíce téměř dvě stě lidí. Databáze je volně přístupná na internetu. Ty, kteří si ale přes ni najdou kurz a neobrátí se na nás třeba jen o radu, nemáme jak spočítat," sdělila.

Centrum, které vede, sídlí v brněnských Bosonohách a vzniklo na podporu rozvoje vzdělanosti a konkurenceschopnosti obyvatel v Jihomoravském kraji. Kromě databáze kurzů nabízí zdarma lidem i kariérní konzultace a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání.

Od letošního března má pobočku v Hodoníně. Další vznikne ve Znojmě, které spolu se svým okolím představuje re-gion s největší nezaměstnaností v Jihomoravském kraji.

Krajský úřad některým absolventům kurzů nabízí také stáže a praxe. „Hlavně jde o administrativní práce. Některým lidem po skončení stáže kraj nabídne zaměstnání," uvedla mluvčí jihomoravského krajského úřadu Denisa Kapitančiková.

Právě práce v administrativě představují i jedno z nejoblíbenějších témat rekvalifikačních kurzů. Mezi další patří práce jako kominík, sociální pracovník, elektrikář nebo operátor číslicově řízených strojů.

Délka kurzu je od několika týdnů do několika měsíců. Stejně tak se liší i jejich cena. „Je obvykle závislá na obsahu kurzu, délce, praktické části, spotřebovaném materiálu ve výuce a dalších provozních nákladech. Ceny jednotlivých rekvalifikačních kurzů se tak pohybují v rozmezí několika tisíc až několika desítek tisíc," sdělil ředitel jihlavského úřadu práce Jiří Hrdlička.

K ceně je navíc někdy nutné započítat i náklady na cestu. Například pětatřicetiletá Hana Dobrovolná z Telče na Jihlavsku dojížděla na kurz grafických programů do Brna. „Po jeho skončení jsem začala hledat místo grafičky. Všechna už jsou ale obsazená zkušenými lidmi s praxí. Kladu si otázku, k čemu mi kurz byl," postěžovala si Dobrovolná.

I na podobný problém se snaží Rozprýmová upozorňovat. „Samotný rekvalifikační kurz někdy na získání práce nestačí. Pokud je to možné, je vhodné vzdělávání spojit například se stáží v oboru u zaměstnavatelů, kteří tuto možnost nabízejí," konstatovala vedoucí Rozprýmová.

Ještě složitější mají situaci lidé, kteří po kurzu nehledají zaměstnavatele, ale plánují podnikat. „Není to vůbec jednoduché, ženy, které školím já, někdy pak začnou pracovat na živnostenský list a do začátku mají obrovské investice. Například sedmdesát tisíc korun za vybavení salonu," vysvětlila Eva Kejíková, která v Brně nabízí rekvalifikační kurzy pro kosmetičky.

I přesto, že jsou výsledky rekvalifikačních kurzů nejisté, tak se do nich hlásí stále dost lidí. „Od začátku roku v kraji absolvovalo rekvalifikační kurz už přes tisíc uchazečů o práci," sdělila Ivana Ondráková z krajské pobočky úřadu práce v Brně. Dodala, že zájem o kurzy je velký.

Důvod je i šance mít kurz zadarmo. Člověk musí pořádně zdůvodnit, proč o příspěvek na kurz žádá, a podložit to nějakými informacemi. Pak úřad práce zvažuje, jestli rekvalifikaci zaplatí.

Co udělat se svou kariérou, se lidé z jihu Moravy mohou dozvědět i u kávy. Centrum vzdělávání všem desátého a jedenáctého června pořádá poradenství zdarma v jedné z brněnských kaváren.

VOJTĚCH KUČERÁK

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI