Kroj na hody? Muži za cenu ojeté felicie, ženy si připlatí ještě deset tisíc

Zatímco nový mužský kroj stojí zhruba dvacet tisíc korun, ženy za ten svůj připlatí ještě o deset tisíc víc. Obnošený je přibližně o třetinu levnější. „Můj kroj stál sedmnáct tisíc. Není ale kompletní, na některé události mně sukně ještě chybí. Nějaké části jsem navíc měla svoje a něco jsem si musela nechat přešít," řekla studentka Adéla Klingelová z Kyjova.

Ne všichni ale mají vlastní kroj. „Většina městských částí v Brně kroje na hody půjčuje. U nás je to jinak, což organizátorům sníží výdaje. Každý má svůj kroj, který buďto zdědí, nebo si pořídí vlastní a stará se o něj," popsala jedna z hlavních stárek Slováckých hodů v brněnském Jundrově Klára Šumberová.

Udržovat ženský kroj podle ní stojí kolem pěti tisíc korun ročně. „Někdy je to dražší, jindy levnější. Záleží, co se zašpiní nebo roztrhne. Už jenom naškrobení spodnic nebo rukávců se prodraží. Škrobit se ale naštěstí nemusí každý rok," popsala žena.

Na nejvyhlášenějších hodech, které letos slaví devadesáté výročí, kromě jundrovské chasy spolupracují místní hasiči a Sokol Jundrov. Právě ten má na starosti peníze. „Například loni byly výdaje přes dvě stě tisíc korun, ale cena se každoročně zvyšuje kvůli nárokům kapely. Ta nás stojí asi čtvrtinu výdajů," vypočítala starostka Sokola Jundrov Renata Šťastná.

Z dalších položek podle ní žádná příliš nevyčnívá. „Kolem pěti tisíc stojí májka, dalších pět dáme za bryčku a koně pro hradního pána," vysvětlila žena.

Na hody o víkendu přijde i patnáct set lidí. Díky tomu bývají výdělečné. „Zisk dělíme a ten náš dáváme na provoz Sokola," upozornila žena. Organizátoři podle ní akci připravují ve svém volném čase a bez nároku na honorář.

V menších obcích hody často platí radnice. Ve Křtinách na Blanensku obec většinou investuje zhruba třicet až pětatřicet tisíc korun. Každoročně na tamní hody zavítá sedm set návštěvníků.

Stárci zvou na hody lidi z městečka, pod májkou se čte hodové právo, chasa tančí moravskou besedu a pásmo hodových tanců.

Mimohodové atrakce organizátoři na místě nechtějí. Kolotočáře a stánkaře na své akci odmítají. „Ty u nás míváme o pouti. Nechceme mít přepouťováno, ale dodržet tradici," podotkl starosta Křtin František Novotný.

O pět tisíc korun levnější než ve Křtinách bývají hody v nedalekém Bedřichově. Tradici ve vesnici obnovilo občanské sdružení Trojlístek v roce 2001. „Pokaždé přijde téměř celá obec, ale i lidé z okolí. Máme krásné kroje, například pro páry, kata, žalobce a obhájce. Teď si je už nemusíme půjčovat. Nejsou to horácké kroje jako na většině jižní Moravy. Připomínají tradice z úpatí Českomoravské vrchoviny," řekla za pořadatele Miloslava Brachová.

Stárky už si v Šakvicích hlídají

Jižní Morava - Zastaralá zábava nebo stále živá tradice? Názory na hody se různí. Ne vždy ale platí, že folklór udržují při životě jen starší ročníky.

Příkladem může být Kučerov na Vyškovsku. „Ještě nedávno by nikoho nenapadlo, že hody můžou být i u nás. Našla se ale skupina lidí, která se pro myšlenku uspořádat Kučerovské hody nadchla a dotáhla ji až do konce," vzpomíná starosta obce Vlastimil Bačovský.

Hody se podle něj v Kučerově konají už počtvrté. „Nejdříve jsme měli kyjovské kroje, ale po několika průzkumech jsme zjistili, že jsme stále ještě na Hané. Letos jsme proto poprvé nasadili kroje hanácké," popsal změnu starosta.

V Šakvicích na Břeclavsku přišli o hody jen na dva roky. „Je to už víc než deset let. Tehdy neměl kdo jít za stárky. Po dvou letech se ale dala dohromady nová skupina mladých lidí," zavzpomínala starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová.

Od té doby si místní dávají pozor na to, aby se už situace neopakovala. „Každé hody přibývají mezi stávající stárky ti noví," upozornila žena.

Ani dlouholetá tradice ale není zárukou, že se hody udrží. „Jak můžou skončit hody, jsem viděl v Brně v Novém Lískovci, kde je kontrast staré zástavby a sídliště Kamenný vrch. Když jsem byl malý, byla to obrovská akce. Pár let jsem dokonce šel za stárka," vzpomíná Brňan Ondřej Daněk.

Potom podle něj účast slábla a aktivní lidé ze staré zástavby, kteří by se angažovali v organizaci, začali ubývat. „Nezapojila se ale ani paneláková náplava a lidé ztráceli o hody postupně zájem. Nakonec s nimi organizátoři přestali a nahradila je jen hodová zábava pro pár desítek lidí," dodal muž.

ANNA FAJKUSOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI