71 DENÍKŮ: NAJDĚTE SI SVŮJ
Vyberte si svůj regionální Deník
SKÓRE ROVNOSTI: Máte rádi chřest?

Soška Spinaria zdobila sbírky králů i katalogy

Soška, vysoká třiasedmcesát centimetrů, představuje chlapce na balvanu, který má položenou levou nohu na pravém koleně a mírně nakloněný si vytahuje trn z paty. Originál původně bronzové sošky Spinaria pochází z helénistického období.

Soška, vysoká třiasedmcesát centimetrů, představuje chlapce na balvanu, který má položenou levou nohu na pravém koleně a mírně nakloněný si vytahuje trn z paty. Originál původně bronzové sošky Spinaria pochází z helénistického období. Autor: archiv Muzea Blansko

11.1.2012 11:10

Blansko /PO STOPÁCH BLANENSKÉ LITINY/ – O dobrém vkusu starohraběte Salma, který vybíral k odlévání různé antické sochy, jsme již mnohokráte psali. Dalším z důkazů je legendární soška zvaná Spinario (spin – latinsky trn) nebo Fedele či Fedelino. A také jednoduše Chlapec s trnem.

Soška, vysoká třiasedmcesát centimetrů, představuje chlapce sedícího na balvanu, který má položenou levou nohu na pravém koleně a mírně nakloněný si vytahuje trn z paty. Originál původně bronzové sošky Spinaria pochází z helénistického období, pravděpodobně z prvního století před Kristem a dnes ji najdeme v Palazzo dei Conservatori v Římě.

Podle jednoho z mytologických výkladů byl chlapec ztotožněn s Lokrem, synem Dia a Maery. Podle legendy viděl Lokros ve snu proroctví a měl poté založit město Ozolian Locris (dnes Nafpaktia) v centrálním Řecku. Ve středověku byl trn symbolem dědičného hříchu, proto byl chlapec interpretován alegoricky jako kajícník snažící se uniknout před hříchy.

Smrt za věrnost

V 18. století se sošce začalo říkat Fedele (věrný) podle jednoho příběhu z římských dějin, kdy pastýř Marcius, byl poslán římským vojskem, aby varoval před nepřátelským postupem. Po cestě utrpěl velké rány na nohou, ale nezastavil se, dokud nedosáhl Kapitolu a posléze četným zraněním podlehl.

Soška Spinaria je jedním z mála starověkých děl, jenž nikdy nezapadlo. Z roku 1160 se zachoval popis navarrského rabína Benjamina z Tudely, který sochu viděl v lateránském paláci v Římě a popsal ji jako Abšaloma, jenž byl třetím synem izraelského krále Davida. Kolem roku 1470 byl Spinario papežem Sixtem IV. přenesen do již zmiňovaného římského Palazzo dei Conservatori. Soška Spinaria byla také z jednou prvních starověkých děl, jenž kopírovali renesanční umělci.

Italský sochař Pier Jacopo Alari Bonacolsi (1460–1528) přezdívaný L'Antico udělal kolem roku 1500 pro mantovskou markýzu Isabellu d'Este první kopii Spinaria. Další kopii vytvořil pro fontánu v Messině známý renesanční umělec Antonello Gagini (1478–1536). Jako dar od kardinála Ippolita II. d'Este byl bronzový Spinario věnován francouzskému králi Františku I., toto dílo vytvořil, společně s dalším italským sochařem Giovannim Fancellim, nám již dobře známý autor figurální plastiky Bakcha se Satyrem Jacopo Sansovino (1486–1570). Dílo v následujících letech a stoletích ještě dostal darem španělský král Filip II. a také anglický Karel I.

Do katalogů

Není zcela zřejmé, kdy se soška Spinaria dostala do Blanska. Není vyloučeno, že již za starohraběte Hugona Františka Salma-Reifferscheidta, tedy v první třetině 19. století. Více pravděpodobné se zdá, že dílo se začalo v Blansku odlévat až za salmovských knížat Hugona Karla Eduarda (1803–1885) nebo Hugona Karla Františka (1832–1890) v druhé polovině 19. století, kdy můžeme Spinaria spatřit v blanenských katalozích umělecké litiny.

V katalozích ČKD Blansko se tato soška nabízí ještě v 90. letech 20. století, z toho můžeme usuzovat, že v českých zemích byl Spinario velice populární. Autorem litinové sošky, jež je oproti originálu zmenšená na sedmadvacet centimetrů, mohli být s největší pravděpodobností tehdejší modeléři blanenských železáren Pavel Wewerka nebo Julius Krill. Dílo vážilo téměř sedm kilo a návštěvníci ho můžou spatřit v expozici Muzea Blansko na blanenském zámku.

JINDŘICH ČELADÍN (autor pracuje v Muzeu Blansko)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Litinová plastika Venuše Medicejské stojí na nádvoří blanenského zámku.

Blansko: unikátní Venuše je ozdobou zámku

Blansko – /PO STOPÁCH BLANENSKÉ LITINY/ – Po stopách blanenské litiny. V novém seriálu Blanenského deníku Rovnost čtenářům přiblížíme slavná díla umělecké litiny, kterou vyrobili…

Andreas Töpper měl v Lunz am See/Kasten továrnu, tudíž k ní nutně potřeboval udělat lepší přístup. Proto v roce 1855 nechal přes řeku Ybbs postavit kamenný most s litinovými figurami svatých z blízké slévárny v Mariazell.

Rakouský most zdobí litina z Blanska

Blansko /PO STOPÁCH BLANENSKÉ LITINY/ – Ve druhém díle seriálu Blanenského deníku Rovnost, Po stopách blanenské litiny, se vypravíme do Rakouska.

S litinovou plastikou Rauchova Spícího lva, kterou vyrobili slévači v Blansku, se můžeme v České republice setkat na dvou místech. Na snímku je socha, která stojí v estonské Kärstně.

V Blansku odlili Rauchova Spícího lva

Blansko /PO STOPÁCH BLANENSKÉ LITINY/ – V jednom z nejstarších dochovaných katalogů blanenské umělecké litiny, pocházejícím ze 60. let 19. století, můžeme najít vyobrazení…

Pošlete odkaz přátelům

Diskuse

Do diskuse nikdo nevložil žádný příspěvek

CELEBRITY

David Rath

David Rath

Sledujte kauzu Rath online na Blesk.cz. Více o zatčení Davida Ratha a aktuálních informací ohledně celé… celý článek ›

Třicítka Romů zaútočila v Jihlavě na dva policisty

Třicítka Romů zaútočila v Jihlavě na dva policisty

Férovka po cikánsku – nikdo z jihlavských policistů nyní neřekne jinak incidentupolicejní hlídky s… celý článek ›

Kapitánův synek je jako táta: Hodnej kluk po mně, hlásil Plekanec

Kapitánův synek je jako táta: Hodnej kluk po mně, hlásil Plekanec

FOTO | VIDEO | Poslušně ležel na klíně maminky, táta na ně zamilovaně koukal. Když bylo třeba, kapitán… celý článek ›

Rodiče strčili syna do pračky a vyprali ho

Rodiče strčili syna do pračky a vyprali ho

Na co tyto rodiče mysleli, když svého syna strčili do pračky? Celé to měla být zřejmě velká legrace. V… celý článek ›

Copyright © VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2005, všechna práva vyhrazena. Používáme informační servis ČTK. Publikování nebo šíření obsahu denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., zakázáno. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. je členem Sekce vydavatelů internetových titulů UVDT.

Kontakt na redakci. Autoři deníku. Proč inzerovat v novinách - www.reklamavnovinach.cz