V České republice je Lhot a Lhotek skoro čtyři sta. Jejich obyvatelé se spolu se slovenskými jmenovci, Lehotami, poprvé sjeli v roce 1981. V Uhlířské Lhotě na Kolínsku tehdy pořádali sraz rodáků obce a rozhodli se akci rozšířit. Ostatní Lhoty projevily zájem a ze setkání se stala každoroční tradice.

Letní setkání

Sjezd se pořádá každoročně začátkem července. Hostitelem je vždy jiná obec. Do roku 1990 byly srazy většinou pod patronátem zemědělských družstev. Letošní ročník, který v červenci pořádali ve Vranové Lhotě, byl už dvaatřicátým v pořadí.

Pravidelným účastníkem sjezdů Lhot a Lehot bývá Ivoš Škrabal bydlící v Malé Lhotě na Blanensku, kde je i zastupitelem. Letos sjezd navštívil potřetí. „Program bývá různý. Organizátoři většinou připraví celou řadu akcí. Návštěvníci si koupí permanentku na tři dny a mohou si vybírat," říká o sjezdu.

Třeba letos vyšla permanentka na čtyři sta korun. Návštěvníci si mimo jiné užili koncert kapely Buty. Vystoupil i folklórní soubor Velen z Boskovic. Kromě kulturních vystoupení si ale návštěvníci mohli také zasoutěžit ve sportovních disciplínách nebo se zúčastnit nedělní slavnostní mše.

Srazy Lhot jsou neformální. Zástupci obcí se sice sejdou na jednání, kde určí pořadatelství pro další ročníky, ale jinak jde o společnou zábavu. „V sobotu po jednání je připravený průvod. Účastníci jdou z jednoho konce vesnice na druhý, kde na pódiu prezentují svoji Lhotu," říká Škrabal.

Podle něj v poslední době zájem o každoroční sjezdy trochu upadá. „Pamatuji, že dříve jezdil z Malé Lhoty autobus plný lidí. Co jsem začal jezdit já, bývá nás v průměru deset. Vlezeme se do dvou aut," tvrdí zastupitel. O sjezdy má zájem hlavně mladá generace. „Až do této věkové skupiny dorostou další, třeba se naše výprava zvětší," míní Škrabal.

Už nejezdí

Stejný názor má i starostka Lhoty u Olešnice Aura Kučerová. „My jsme na sjezdu Lhot a Lehot byli naposledy před pěti lety. Chybí teď ta správná generace, která by o takovou akci měla zájem. Ti, co jezdili doposud, zestárli a ostatní jsou zatím příliš mladí. Až vyrostou, třeba účast na sjezdech obnovíme," domnívá se starostka. Dodala, že zatím jim ještě nedošla ani pozvánka na další ročník.

Škrabal si myslí, že jsou srazy určitě přínosné. „V průvodu a na pódiu máme možnost naši obec představit a celá akce dobře slouží ke stmelování lidí," říká. Plánuje účast i na dalším srazu, který v příštím roce uspořádá slovenská Velká Lehota ležící mezi Nitrou a Banskou Bystricou.

Název Lhota pochází ze třináctého století. Tehdejší šlechta chtěla, aby poddaní osídlili i méně úrodné oblasti země. Proto osadníkům, kteří se rozhodli založit na takových místech usedlosti, udělila několikaletou výjimku, lhůtu, ve které nemuseli platit daně. Spousta osadníků pak tuto lhůtu převzala i do názvu vsi.

ONDŘEJ EKL