Režisérka Wetterová: Jdeme svou vlastní cestou

Věkové složení této formace je velice pestré. Na pódiu se vedle puberťáků potkávají i bezmála sedmdesátiletí herci. Divadelní soubor jde v posledních letech svou vlastní cestou. Píše si texty i hudbu. Podle režisérky Mariky Wetterové hrají Kunštátští hlavně pro radost a tento směr by chtěli udržet co nejdéle. „Rok od roku si dáváme laťku výš a výš. Představení jsou sice náročnější, ale nás hraní pořád baví,“ podotkla s úsměvem Wetterová.

V současnosti hraje v kunštátském ochotnickém divadle čtyřiadvacet lidí. Kromě domácích zkoušejí i amatéři ze Sulíkova, Rosšíčky, Olešnice, Sebranic a také z Boskovic. Zkoušejí jedenkrát týdně. „První čtené zkoušky se odehrávají u nás doma v obýváku. Následuje přesun do sportovní haly a nakonec do kulturního domu. Sezonu začínáme v prosinci a do dubna zkoušíme naplno. Pak máme šňůru představení. V poslední době děláme také v září pásmo pro Jeskyni Blanických rytířů a kunštátský zámek. Hrajeme po vesnicích v okolí, ale je to problematické. Je nás hodně a s kapelou máme problém se na menší jeviště vejít,“ řekla Wetterová.

Kořeny LMD Kunštát sahají do druhé poloviny osmdesátých let. Tehdy při kunštátské základní škole fungoval dramatický kroužek Petrklíč. A právě v něm byla řada pozdějších zakladatelů LMD. „Já chodila do Petrklíče, když mi bylo třináct. I později, když už jsme vyrostli, jsme u divadla zůstali. Pořád jsme se jmenovali Petrklíč. Už to bylo trošku úsměvné, protože jsme byli dospělí. V roce 2000 se kolega, který soubor vedl, odstěhoval, a já přebrala štafetu po něm,“ řekla Wetterová

Tajemný název

Záhy se soubor přejmenoval na Lehkou mozkovou dysfunkci Kunštát. „Všichni herci jsou tak trochu ulítlí. Název vymyslela jedna z kolegyň, která se zrovna připravovala na zkoušky a učila se něco o lehké mozkové dysfunkci. Připadlo nám to vtipné. Ti, co vidí naše představení, nám pak se smíchem říkají, že název sedí. Ale nám se líbí experimentovat s novými věcmi a trošku se vymykat,“ glosovala se smíchem Wetterová.

Původní soubor Petrklíč měl v repertoáru klasické pohádky. Ty později Kunštátští vyměnili za avantgardní hry a muzikály. Nádraží, Noc a skála, Hra na Zuzanku. Předloni bodovala LMD před publikem se hrou Taky Carmen. Loni měli kunštátští herci úspěch s představením Koko – aneb Kdo zabil Ala Kapouna. „Tato hra měla původní námět ze známého muzikálu Chicago. Ovšem my si udělali vlastní příběh, pointu i hudbu. Nás totiž moc nebaví kopírovat dokola známé hry. Jdeme svou cestou a zkoušíme něco nového,“ dodala režisérka kunštátského souboru Marika Wetterová

S hudbou souboru velmi pomáhá tamní metalová skupina Silent Hill. „Kluci dají hudbě při představení pořádný říz. Na skládání hudby se podílejí asi tři čtyři naši členové sboru,“ upřesnila Wetterová.

Kunštátská LDM před časem bodovala i na přehlídce amatérských divadel na hodonínském Hoblíku. Odtud si před dvěma lety díky představení Hra na Zuzanku odvezla jednu z cen poroty. O rok později na přehlídce chyběla kvůli úrazu jedné z hereček. „Kolegyně, co měla hrát v Carmen hlavní roli, měla úraz na lyžích. Letos jsme do Hodonína taky nejeli. Odhlasovali jsme si, že nepojedeme. Za žádnými cenami na festivalech se totiž rozhodně nehoníme. Podobné ambice nemáme. Hrajeme pro radost,“ řekla Wetterová a dodala, že už má na příští rok rozepsanou další hru. „Zatím mám jen pár stran. Bude to komedie, ale víc neprozradím,“ uzavřela Wetterová.