O rekonstrukci zchátralé fary začali Černovičtí uvažovat v roce 2006. „Jde o kulturní památku a dominantu obce. Jedním z impulsů pro opravu byla myšlenka využít budovu například pro setkávání maminek s dětmi. Ještě ten rok jsme nechali udělat jednoduchý projekt a před farou jsme zbudovali dětské hřiště," řekla Jana Křenková z Černovic. Patřila mezi ty, kteří se o opravu barokní budovy z roku 1758 zasadili.

Obyvatelé Černovic totiž založili Sdružení pro záchranu historické památky na okraji okresu Blansko a podali žádost o dotaci. Na kompletní opravy potřebovali zhruba pět milionů korun. „Sdružení se na financování podílelo deseti procenty. Ty se částečně podařilo pokrýt díky sbírce a částí i přispěla obec," přiblížil předseda sdružení a černovický starosta Jaroslav Zhoř.

Série stavebních prací proměnila faru především v průběhu roku 2012. Obnova střechy včetně krovů, odvlhčení zdí, nové podlahy, fasáda. „Památkáři chtěli, ať objekt zůstane v co nejvěrnějším stavu. Zachovali jsme klenby, napodobili historickou střechu. Okna a vchodové dveře jsme nechali udělat podle původních. Replikami je i jejich kování," pokračoval Jaroslav Zhoř.

Fara novou fasádou dostala zelenkavou barvu. Tu totiž dělníci objevili po oškrabání vrchní šedivé vrstvy. „Všechny staré fotografie byly jen černobílé, tak to pro nás bylo příjemné překvapení. Snažili jsme se co nejpřesněji dodržet odkrytý odstín," popsal dále starosta.

K určitým změnám při opravách však přece jen došlo. Fara představuje komplex zachovalého hospodářského dvora, k němuž vedle obytné budovy patří i stáje a kolna, vše uzavřené obvodovou zdí s branou. „Na místě dvou maštalí vzniklo sociální zařízení. Se stodolou a kůlnou se zatím nic nedělalo," doplnila Křenková. Fara se dočkala i zavedení plynu a zřízení ústředního topení.

Majitelem farního areálu je římskokatolická církev. Pro ni však byla prioritou oprava kostela a na faru by se v nejbližší době nedostalo. „Faru má nyní pronajaté sdružení, které se o její kompletní rekonstrukci zasloužilo," sdělil olešnický farář Pavel Lazárek, jenž pečuje druhým rokem i o farnost v Černovicích.

Při zahájení oprav tam ještě nepůsobil, nyní se snaží k dokončení obnovy fary přispět. „Ze zrušené fary ve Velkých Pavlovicích se panu faráři nedávno podařilo získat historická kachlová kamna," doplnil Jaroslav Zhoř.

Černovičtí na faře získali zázemí pro své aktivity. Podle Jaroslava Zhoře ji má černovické sdružení od brněnského biskupství pronajatou na deset let. Za symbolickou jednu korunu měsíčně. „Už jsme zde uspořádali výstavu fotografií nebo modelů papírových hradů. A posloužila i při vánočních trzích nebo když se děti připravovaly na živý betlém. V době oprav kostela se zde konaly i bohoslužby, první svaté přijímání, a dokonce jeden pohřeb," vyjmenoval některé události předseda sdružení. V případě potřeby tam může bydlet kněz.

V nejbližší době Černovičtí plánují ještě dovybavit kuchyň a prostory nábytkem. Vše chtějí dokončit do poloviny července, kdy se uskuteční další sraz černovických rodáků.

Faru v Černovicích připomínají už nejstarší prameny, když na ní k roku 1286 uvádí faráře jménem Rudger. Zda stála na místě dnešní budovy, však není jasné. A není známý ani její osud v následujících staletích. Jisté je až to, že zanikla za třicetileté války a obnovena byla v polovině osmnáctého století.

Od té doby se dodnes v Černovicích vystřídalo osmnáct kněží, přestože ne vždy žili přímo na faře. „Podrobnější historické osudy černovické fary se nám zatím dohledat nepodařilo. Snažili jsme se je vypátrat hlavně před prvním srazem rodáků v roce 1986, ale bez úspěchu," uzavřel starosta Jaroslav Zhoř.

památka dnes

Římskokatolickou faru v Černovicích do užívání vrátila kompletní rekonstrukce. Na deset let ji má pronajatou místní spolek, který se o její záchranu zasloužil a budovu využívá při pořádání akcí v obci. Slouží například pro výstavy nebo jako prostor pro setkávání. Koncem loňského roku fara vytvořila zázemí pro vánoční jarmark i pro děti připravující živý betlém. Barokní fara je od roku 1958 kulturní památkou.