Kunštát: z věže zvoní lidem tři zvony

Podle vnitřní výzdoby se nedá říct, že by byl kunštátský kostel barokní. Barokní výzdobu vystřídala modernější. Typická přezdobenost je tady nahrazena čistotou a jasným řádem.

O vzniku kostela se neví příliš mnoho. Jeho původ je však možné hledat již před rokem 1539. Původně se jednalo o pozdně gotickou stavbu. Roku 1687 prostějovští stavitelé Matyáš Klingseisen a Martin Kafka chrám přestavěli do barokní podoby. „To, že je kostel barokní, lze poznat dnes již jen podle architektury, ale veškeré vybavení je novější,“ potvrzuje kunštátský farář Tomáš Koumal.

Oltářní obraz pochází z roku 1989. Je to freska, znázorňující vzkříšeného Ježíše. Jejím autorem je Milivoj Husák, který dodnes žije v Lelekovicích u Brna. „Byl jsem u toho, když obraz maloval,“ vypráví Josef Chvíla z Kunštátu. „Malíř nejdřív nakreslil pětadvacet návrhů, z nichž si farníci jeden vybrali. Načrtnuté na zdi to měl poměrně rychle, ale nejvíc času mu zabralo dokončování. Seděl tady asi týden a pořád něco doplňoval, dolaďoval detaily,“ popisuje Chvíla.

Obraz Ježíše Krista je poněkud provokativní, oproti tradičnímu zobrazování namaloval malíř Ježíše bez vousů, mladého. Svou otevřenou náručí stále volá lidi k sobě a nabízí jim svou milost. Ježíše obklopují čtyři živly – oheň, voda, vzduch a země. Mají znázorňovat skutečnost, že vzkříšený Ježíš vládne nade vším, je také vítězem nad smrtí. „Většina lidí obraz obdivuje, a přestože já sám se na něj dívám již několik let, doposud mi nezevšedněl,“ tvrdí Josef Chvíla.

Nejstarší zvon je z roku 1539

Dominantou sochařské výzdoby je socha patrona kostela sv. Stanislava. Pochází z r. 1954 a podle návrhu architekta Antonína Klimeše ji vyřezal Jaroslav Vaněk.

Ve věži kunštátského kostela vyzvánějí tři zvony. Nejstarší o průměru metr a deset centimetrů pochází z roku 1539, jak to dosvědčuje latinský nápis na jeho plášti. Druhý zvon o průměru metr a třicet centimetrů, datovaný rokem 1732 byl ulit Sigmundem Kerckerem v Brně. Historicky nejmladší je zvon s metrovým průměrem, který nemá žádnou signaturu. Dle provedení se můžeme domnívat, že pochází z konce 18. století. „Za války byly zvony zabaveny, ale do farnosti se nakonec vrátily,“ uvádí Chvíla.

Kolem kostela býval dříve hřbitov. Když byl zrušen, byly do chrámu umístěny některé náhrobky. Při vstupu do kostela na pravé straně vidíme pískovcový náhrobek Jana Černčiského z Kácova. Naproti němu ve zdi je zasazena mramorová náhrobní deska s nezřetelným erbem. Pravděpodobně pochází z 16. století. Ve zpovědní místnosti je dochován náhrobek Štěpána a Barbory Schmidtových z roku 1580. Nejzachovalejší a nejmladší náhrobní kámen pocházející z roku 1721 patří Karlu Benediktu z Lamberka.

Kunštátský kostel má velkou výhodu podlahového vytápění, tudíž se teplota uvnitř pohybuje celoročně kolem dvanácti a třinácti stupňů.

MARIE HASOŇOVÁ