VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kováč: Světlo je božstvo. Přijměte ho

Ostrovu u Macochy /ZNÁTE JE Z GALERIÍ/ – Sochař, sklářský výtvarník Valér Kováč patří mezi umělce, kteří mají pokoru k materiálu velmi křehkému a zranitelnému – sklu. To učí člověka způsobu jak se hledat. Železo lze svařit, dřevo slepit, obraz přemalovat, ale sklo se opravit nedá. Musíte k němu najít cestu, chovat se slušně, pozorně a vstřícně.

21.2.2012
SDÍLEJ:

Valér Kováč ve skle vidí absolutně bílou barvu. Barvu, kterou jako začínající výtvarník chtěl zachytit na obrazech. Nepodařilo se. 
A tak ji našel až ve vrstveném skle. Foto: archiv

Valér Kováč si tuto cestu zvolil. Ve skle vidí absolutně bílou barvu. Barvu, kterou jako začínající výtvarník chtěl zachytit na svých obrazech. Nepodařilo se. A tak ji našel až ve vrstveném skle. Řeže, vrství, skládá desky tabulového skla. Modeluje ho broušením, gravírováním, lepením a někdy i malbou. Výsledný objekt, kříž, plastika, stěna či jednoduše vypadající pozoruhodný artefakt hraje všemi barvami podle směru svitu slunce.

Slunce, přírodní síla, ovlivňuje člověka a zvlášť u skla umocňuje a mění barevnost vytvořeného díla. Valér Kováč žije a tvoří od roku 1983 v Ostrově u Macochy.

Básník skla

Ludvík Kundera (český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik, člen ‚Sdružení Q‘ ) charakterizoval Valéra Kováče: „ Je to sochař – básník, a to básník živlů. Ze země vyvěrá hmota, jíž používá, v zemi koření většina jeho prací, ať už jsou to monumentální pampelišky, stromy, stonky nebo květy.A v zemi, prvém živlu, pramení voda, Kováčovo časté téma, ale i formální předobraz umožňující rozehrát i ve skle vlny, zákruty, hlubiny, peřeje a víry. Vzduch, živel třetí, to vše obklopuje. Má blízko k nebesům. Posléze je tu čtvrtý živel: oheň. Je to na počátku skla. Je však přítomen i ve světle mihotání, v ostrosti paprsčitých průhledů, v celkovém, nekonečně měnlivém, plamenném vyznívání. Tady je namístě vykutat z nespravedlivého zapomenutí ještě i pátý živel, jímž je práce“.

Valér Kováč pochází ze Slovenska. Narodil se v roce 1936 v Liptovské Osadě. Své kořeny však zapustil v Brně. Zde také v roce 1965 dokončil Střední uměleckoprůmyslovou školu a pokračoval v soukromém studiu u renomovaných sochařů a výtvarníků F. Šenka, J. Svobody, P. Skácela, M. Zezuly a jiných. Pracoval v misii UNESCO pro nejstarší kulturu severní Afriky jako kreslič a dokumentarista. V oboru užité grafiky a výstavnictví spolupracoval dlouhé roky s brněnskými veletrhy při realizaci expozic u nás i v zahraničí.

Jeho dílo je vystavené v soukromých sbírkách po celém světě. Založil Světovou asociaci výtvarníků v oboru plochého skla a je jejím presidentem. Pravidelně pořádá Teplické sklářské sympozium jehož je zakladatel.

Valér Kováč vytvořil několik originálních skleněných cen. Například Cenu Evropy za nejlepší evropský film na Mezinárodním filmovém festivale pro děti a mládež ve Zlíně, Cenu Alfonse Muchy pro 22. Bienále Brno Gilles Lepore, Cenu pro Občanské sdružení Ivany Christové Orin Panacea – Živá voda pro děti, Filmovou cenu ministra kultury, Cenu města Blanska za kulturu.

Sám je také nositelem několika cen. Ceny města Brna za užité umění, Ceny Masarykovy Akademie umění, Ceny za skleněnou plastiku v Gambridge a několika zlatých medailí za československé expozice v Alžírsku, Bagdadu, Bazileji. Jeho práce byly součástí české expozice na mezinárodní výstavě v Montrealu.

Od mladých let byl odkázaný sám na sebe a později si volí cestu svobodného výtvarného povolání. Ateliér nachází v roce 1983 v Ostrově u Macochy. Zde realizuje svá díla a žije svým každodenním životem. Láskou ke zvířatům, literaturou (Skácel, Mikulášek, Kroupa…), rozjímáním i vařením typických slovenských jídel.

Unikátní kříž

K Kováčovým velmi pozoruhodným dílům patří skleněný vrstvený kříž a oltář v moderní kapli svatého Václava a svaté Anežky v obci Šošůvka na Blanensku. Zde naplnil ono známé „Blízko k Bohu i umění“.

Sám říká: "Člověk musí objevit na horizontu zrníčko světla. Pak mu stačí k životu nejbližší přátelé (jistota), zdraví, radost ze života a štěstí v tvorbě. Skleněný dům Valéra Kováče je plný lidskosti, skromnosti, úcty ke sklu, člověku a Bohu."

Výběr z výstav: Dům umění města Brna, Galerie Nová radnice Brno, Galerie Jaroslava Fragnera Praha, Galerie Evropa Žďár nad Sázavou, Galerie města Blanska, Galerie Skleněnka Březina.

Realizace: skleněné plastiky zámek Vranov nad Dyjí, skleněná stěna smuteční síně Brno – Židenice, skleněná plastika Železárny Prostějov, skleněná stěna MÚ Náměšť nad Oslavou, skleněné vstupní haly BVV Brno, skleněná plastika MÚ Nezdanice, skleněná stěna a vitráže smuteční síně Klobouky, skleněná plastika Státní spořitelna Brno-Tábor, skleněný oltář a kříž kaple Šošůvka, skleněný kříž kostela Spišská Nová Ves.

PAVEL SVOBODA (autor je galerista)

21.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Krajíček.

Boskovičtí přivítají mandolínový festival. První svého druhu v Česku

Ilustrační foto.

Vesnice? Někdy noclehárny pro měšťáky unavené Brnem

VIDEO: Z Marsu zpět na Zem. Posádka přistála ve Vyškově

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Sto dva hodin neviděli denní světlo, v naprosté izolaci od života na planetě Zemi, pod neustálým dohledem všudypřítomných kamer dodržovali striktně denní harmonogramy, bojovali s pocitem hladu, výkyvy nálad a občasnou demotivací. Pět členů Expedice Mars vyrazilo v pondělí do vesmíru, aby si sáhli na dno a dostali ze sebe maximum. A to v uzavřeném prostoru pětadvaceti metrů čtverečních vyškovské hvězdárny. Všichni v pořádku „přistáli" v pátek.

AKTUALIZOVÁNO

V Lipůvce havarovala motorkářka. Při pádu si narazila páteř

Lipůvka – Se zraněním skončila v brněnské bohunické nemocnici mladá žena, která v sobotu odpoledne vyrazila na projížďku na motorce. Krátce před čtvrtou odpoledne havarovala v Lipůvce.

Novorozená miminka Blanenska 12. týdne 2017

Blanensko /FOTOGALERIE/ - Novorozená miminka 12. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Na pochody vyráží i tisícovka lidí. Turisty lákají také doprovodné programy

Blanensko, Vyškovsko – Jarní počasí zvedá od počítačů a televizí čím dál více lidí. Jedním z důvodů je i fakt, že pochod už není pouze o chůzi, ale také o doprovodném programu. „Posledních pět let nám chodí více lidí. Asi kolem čtyř set. Napomohlo tomu dobré zázemí a zavedení občerstvení na kontrolních stanovištích," podotkl předseda malohanáckého klubu českých turistů Dušan Machourek. Ti pořádají každý rok Opatovické šmajd a Malohanáckou stovku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies