Geniálnímu vynálezci udělili Blanenští v roce 1994 čestné občanství města. „Od roku 2005 je po něm pojmenovaná ulice v průmyslové zóně Vojánky," připomněl tajemník Blanska Josef Kupčík.

Roučka se narodil se 30. října 1888 ve Velkém Meziříčí na Vysočině. Po reálném gymnáziu studoval na německé průmyslové škole v Brně elektrotechnický obor. Školu dokončil v roce 1908. Po maturitě nastoupil na praxi u několika firem.

V roce 1911 zřídil v Blansku malou továrnu. Začal vyrábět elektrické měřicí přístroje. „Stal se prvním producentem těchto přístrojů ve střední a východní Evropě," doplnila Lesová. V roce 1916 se oženil se Zdeňkou Hábovou z brněnské intelektuální rodiny. Manželství, ve kterém se narodily tři děti, vydrželo jen do roku 1929.

Po první světové válce odjel Roučka na studijní cestu do Spojených států. Zajímal se o automatické regulátory parních kotlů. Navštívil i slavného vynálezce Thomase Alvu Edisona a předložil mu některé svoje objevy. „Především bezdrátové řízení lodí, podmořských člunů a letadel. A Edisonovy posudky? Roučka svými vynálezy předběhl dobu natolik, že některé jeho objevy jsou současnou technikou nerealizovatelné," stojí na webu Slatinského historického klubu.

PRVNÍ KONSTRUKTÉR

Roučka byl také první evropský konstruktér samočinných regulačních soustav pro vysokotlaké parní kotle. V brněnské Slatině založil v roce 1929 továrnu na výrobu kotlů. Kvůli nepovolené výstavbě dalších provozů v Blansku tamní továrnu v roce 1934 prodal a přesunul se nastálo do Brna. V roce 1948 úřady jeho podnik zestátnily. O rok dřív se oženil s Anežkou Venutovou.

Poté, co přišel o továrnu, dál nepodnikal. Od roku 1952 pracoval ve Výzkumném ústavu energetickém v Brně. „V roce 1959 emigroval do Západního Berlína, několik let pracoval ve firmě AEG ve městě Heiligenhaus. Zemřel 16. března 1986 v Ezelsdorfu u Norimberka," upřesnila Lesová.

Kdo byl Erich Roučka
● Narodil se 30. října 1888 ve Velkém Meziříčí. Zemřel 16. března 1986 v Ezelsdorfu u Norimberka.
● V roce 1911 postavil v Blansku továrnu na výrobou elektrických měřicích přístrojů. Jako první v tehdejším Rakousku-Uhersku.
● Přihlásil k patentování na 850 vynálezů. Věnoval se i zdravotnickým programům za boj proti civilizačním chorobám, které podporoval vysokými sumami.

Zdroje: Muzeum Blanenska, Slatinský historický klub