Černá Hora: kostelní zvony odlévali třikrát

Právě svatému Vařinci byl kostel před tři sta lety zasvěcen. Ovšem na pahorku, na kterém kostel stojí, zanechali lidé stopy již mnohem dříve. Jak dokázaly archeologické nálezy keramiky, pahorek byl osídlen čtyři a půl tisíce let před naším letopočtem.

První zmínka o kostele v Černé Hoře je poněkud mladšího data. Pochází z roku 1424. Tehdy stál v Černé hoře malý kostelík. Spíše kaple. „Bylo to na místě, kde stojí kostel i dnes. Stavba byla kamenná, loď měla plochý strop z trámů, nad kůrem zaklenutý,“ říká dlouholetý kronikář Černé Hory Karel Odehnal a dodal, že s rozvojem Černé Hory začali místní uvažovat o stavbě většího kostela.

K té však došlo až v roce 1707. Starý kostel byl stržen a začal se stavět nový. Tehdy ovládali černohorské panství Lichnštejnové. Kostel dělníci dostavěli v roce 1710 a byl zasvěcen svatému Vavřinci. „Stejného patrona měl zřejmě i původní kostelík. Nový kostel postavili dělníci z cihel a kamenů zbourané kaple. Neměl věž, loď byla zaklenutá a střecha pokrytá šindelem. Vybavení měl skromné. Uvnitř stály tři oltáře sv. Vavřince, sv. Barbory a sv. Kateřiny. Kostel měl na starosti bořitovský farář, který do Černé Hory docházel sloužit mše,“ upřesnil Odehnal.

3. ledna 1786 byl černohorský kostel povýšen na lokální. Začaly se psát matriky a okolo kostela se také začalo pohřbívat. V roce 1840 se postavila věž kostela. Stejně jako kostel byla z cihel a její střechu pokrývaly břidlice. „Brzy poté, co se postavila kostelní věž, vypsali Černohorští sbírku na zvony. Nakonec se v Olomouci nechaly odlít tři. Sv. Vavřinec, Panna Maria a sv. Florián. Na věž se osadily 21. září 1843,“ řekl kronikář Odehnal s tím, že od deset let později pořídili Černohorští na věž hodiny. V roce 1858 byl pak kostel povýšen na farní.

Při oslavách milénia příchodu slovanský věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Moravu umístili v roce 1868 u hlavního oltáře věřící sochy těchto světců.

První světová válka připravila kostel o všechny zvony a velké píšťaly varhan. Nových se Černohorští dočkali až v roce 1925. O tři roky později poškodila střechu kostela velká vichřice. „Také druhá světová válka kostel poznamenala. Vojáci si odnesli všechny zvony. V dubnu 1945 byl na Černou Horu nálet. Střepiny z bomb a kulky poškodily omítku a střechu kostela,“ poznamenal Odehnal.

Zvonit se v černohorském kostele začalo opět až v roce 1972. Zvony se tentokrát odlévaly ve Žďárci u Tišnova. O tři desítky let později jeden ze zvonů praskl a musel být znovu odlit.

Začátkem jednadvacátého století odstartovaly na kostele rozsáhlé opravy. Vyměnila se plechová střecha, krov věže, věž se znovu omítla. „Dále se na kostele opravila okna, okapy, a obvodové zdi. Náklady na opravu věže a lodi se vyšplhaly na šest a půl milionu korun,“ řekl Odehnal s tím, že v roce 2009 koupil městys budovu, která sloužila jako hospodářské zázemí fary. Domek se zboural a místo něj je parčík. Zároveň dělníci upravili i plochu před kostelem a položili novou dlažbu. Celá akce stála bezmála dva miliony korun.