VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Balcarka dřív sloužila jako medvědí porodnice

Blanensko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ -  Vždyť tam nic není. To byla podle pamětí poslance, rolníka a jeskyňáře Josefa Šamalíka obvyklá odpověď při zmínce o jeskyních v okolí Ostrova u Macochy na Blanensku. Šamalík tomu nevěřil. V tamním podzemí kopal přibližně dvanáct let. Spolu s dělníky odhalil chodby v jeskyni Balcarka a zpřístupnil je lidem.

28.1.2013
SDÍLEJ:

Jeskyně Balcarka.Foto: DENÍK/Karolína Opatřilová

Podle správců jeskyně má snad nejkrásnější výzdobu ze všech jeskyní Moravského krasu. Balcarka je součástí přírodní rezervace Balcarova skála Vintoky, která se nachází jižně za Ostrovem u Macochy. Rezervaci popisuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Vstup do Balcarky je z Balcarovy skály. Podle ředitele Správy jeskyní Moravského krasu Jiřího Hebelky jeskyni co do návštěvnosti zastiňují nedaleké Punkevní jeskyně a propast Macocha. „Do Balcarky míří spíš jednotlivci než zájezdy. Přitom se ostatním svou zajímavostí určitě vyrovná," je přesvědčený Hebelka.

Dodává, že svou krápníkovou výzdobou je možná i předčí. „Jeskyně je nejbohatěji zdobená. Navíc jsou s ní lidé při prohlídce v kontaktu. Chodby Balcarky jsou úzké. Když jimi člověk prochází, připadá si jako jeskyňář," upozorňuje Hebelka.

V jeskyni Balcarka se o víkendu převedly postavy z pohádek. Všechny prohlídky byly vyprodané, jeskyňáři je proto zopakují ještě letos.

Krásu Balcarky potvrzuje i průvodkyně Hana Jelínková. V jeskyni pracuje téměř dvacet let. „Lidé se rozmělní po všech jeskyních krasu. Balcarka si rozhodně zaslouží větší pozornost. Všichni, kteří přijedou, jsou mnohokrát ohromení. Krápníková výzdoba hraje barevností," dodává průvodkyně.

Balcarka je dvoupatrovým bludištěm chodeb spojených komíny a dómy. „Jednou z nejzajímavějších částí je takzvaný Fochův neboli Velký dóm. Je to největší prostora. Pojmenovali ji po francouzském maršálovi z první světové války. Z Fochova dómu čeká návštěvníky strmý výstup na Galerii a dál do Přírodní chodby. To je druhá ojedinělá část jeskyně s pestrou a rozmanitou výzdobou," říká Hebelka.

V letech 2007 až 2009 prošla Balcarka kompletní rekonstrukcí. „Když jeskyni ve dvacátých letech minulého století zkoumal poslanec Šamalík, nevynosil s dělníky ven všechen materiál. My jsme v tom pokračovali. Z jeskyně jsme dostali ještě přes dva tisíce tun hlíny a materiálu. Také jsme například upravovali podzemní trasy pro návštěvníky či elektrické rozvody," nastiňuje Jelínková.

Elektrické osvětlení v Balcarce přitom zavedl už Šamalík. „I díky tomu jsou krápníky v jeskyni skvěle zachovalé. Například v jeskyni Sloup se původně svítilo loučemi a výzdobu v některých místech poškodil čoud," podotýká ředitel správy jeskyní.

Stejně jako ostatní jeskyně v Moravském krasu, sloužila i Balcarka jako úkryt pradávným lidem a živočichům. Archeologové ve vstupní části jeskyně objevili stopy po neandertálcích a zřejmě i po lovcích mamutů.

Nejdůležitější nálezy po sobě zanechala kultura lovců sobů. „Lovili hlavně soby, zpracovávali paroží, kosti a kůže. V jeskyni pobývali přibližně před čtrnácti tisíci lety. Sloužila jim jako dlouhodobější lovecké stanoviště nejspíše v jarních měsících," popisuje archeolog Petr Neruda z ústavu Anthropos brněnského Moravského zemského muzea.

Křišťál byl daleko

Po lovcích sobů objevili archeologové v Balcarce zbytky několika ohnišť. Kolem nich se nacházely pozůstatky zvířat. Některé z nalezených parohů byly upravené do hrotů oštěpů. „Kromě toho byly v jeskyni ještě pazourky a také křišťály. Lovci pro ně museli cíleně chodit daleko do oblasti Českomoravské vysočiny," říká archeolog.

Místo obýval také pravěký medvěd jeskynní. „Je zajímavé, že se objevily jen kosti samic a mláďat. Jeskyně zřejmě sloužila jako medvědí porodnice, kam samci neměli přístup," nastiňuje ředitel správy jeskyní Hebelka.

Kromě Balcarky se v přírodní rezervaci nacházejí další jeskyně. Například Šamalíkovy nebo Cigánská. Součástí rezervace je i Vintocká propast či propadání Krasovského potoka. „Okolí jeskyně Balcarka navštěvují místní i turisté. Do dalších částí Balcarovy skály už zavítá lidí méně. Terén je tam totiž velmi členitý. Stejně náročný je i v části Vintoky, proto i tam míří méně lidí. Navzdory tomu, že se tam setkají také se zajímavými krasovými jevy. A pro ty, kdo mají rádi krásnou přírodu, jsou Vintoky jako stvořené," říká starosta Ostrova u Macochy Ondřej Hudec.

A vzpomíná, jak v dospívání chodil k Vintokům tábořit.

Autor: Klára Židková

28.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na výstavě v blanenském archivu jsou k vidění historická razítka a pečetě.
18

Rozdíl mezi pečetidlem a razítkem? V archivu ukazují, jak se dřív úřadovalo

Ilustrační foto.

Farmářské trhy? Málo problematické. Loni inspektoři zjistili jen dva nedostatky

Lesní cyklostezky přivítají první nadšence na kolech

Boskovice – Už šestnáctého července se zájemcům poprvé otevře nový areál pro horská kola v Boskovicích. Sportpark, jehož výstavba přišla na deset milionů korun, nabídne deset kilometrů stezek pro horská kola. „Těším se. Jen mi přijde, že pro lesní cyklostezky jsou tady zajímavější místa. Ale chápu, že technicky by to bylo těžší uskutečnit," řekl boskovický cyklista Lukáš Hynek.

Místo českého lva moravská orlice. Vandal ničí na cedulích malý státní znak

Blanensko – Trestní oznámení chystá Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Došla jí trpělivost s Moravanem, který ničí státní znak na tamních cedulích. Částka, na kterou přijde pořízení nových a jejich montáž, už se blíží téměř k dvaceti tisícům korun. „Řádění vandala začalo letos na jaře krádeží pěti cedulí v Údolí Říčky. Pak se přesunul do okolí Ostrova, Holštejna a Jedovnic," popsal zástupce vedoucího správy Antonín Tůma.

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Hasiči si sáhnou na dno. A pomůžou dětem

Jižní Morava – TFA. Toughest Firefighter Alive neboli Nejtvrdší hasič přežije. Tak se jmenuje hasičská soutěž, která simuluje ostrý zásah v terénu. Závodnicí při ní v zásahovém obleku, s dýchacím přístrojem a helmou překonávají na čas různé překážky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies