VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Balcarka dřív sloužila jako medvědí porodnice

Blanensko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ -  Vždyť tam nic není. To byla podle pamětí poslance, rolníka a jeskyňáře Josefa Šamalíka obvyklá odpověď při zmínce o jeskyních v okolí Ostrova u Macochy na Blanensku. Šamalík tomu nevěřil. V tamním podzemí kopal přibližně dvanáct let. Spolu s dělníky odhalil chodby v jeskyni Balcarka a zpřístupnil je lidem.

28.1.2013
SDÍLEJ:

Jeskyně Balcarka.Foto: DENÍK/Karolína Opatřilová

Podle správců jeskyně má snad nejkrásnější výzdobu ze všech jeskyní Moravského krasu. Balcarka je součástí přírodní rezervace Balcarova skála Vintoky, která se nachází jižně za Ostrovem u Macochy. Rezervaci popisuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Vstup do Balcarky je z Balcarovy skály. Podle ředitele Správy jeskyní Moravského krasu Jiřího Hebelky jeskyni co do návštěvnosti zastiňují nedaleké Punkevní jeskyně a propast Macocha. „Do Balcarky míří spíš jednotlivci než zájezdy. Přitom se ostatním svou zajímavostí určitě vyrovná," je přesvědčený Hebelka.

Dodává, že svou krápníkovou výzdobou je možná i předčí. „Jeskyně je nejbohatěji zdobená. Navíc jsou s ní lidé při prohlídce v kontaktu. Chodby Balcarky jsou úzké. Když jimi člověk prochází, připadá si jako jeskyňář," upozorňuje Hebelka.

V jeskyni Balcarka se o víkendu převedly postavy z pohádek. Všechny prohlídky byly vyprodané, jeskyňáři je proto zopakují ještě letos.

Krásu Balcarky potvrzuje i průvodkyně Hana Jelínková. V jeskyni pracuje téměř dvacet let. „Lidé se rozmělní po všech jeskyních krasu. Balcarka si rozhodně zaslouží větší pozornost. Všichni, kteří přijedou, jsou mnohokrát ohromení. Krápníková výzdoba hraje barevností," dodává průvodkyně.

Balcarka je dvoupatrovým bludištěm chodeb spojených komíny a dómy. „Jednou z nejzajímavějších částí je takzvaný Fochův neboli Velký dóm. Je to největší prostora. Pojmenovali ji po francouzském maršálovi z první světové války. Z Fochova dómu čeká návštěvníky strmý výstup na Galerii a dál do Přírodní chodby. To je druhá ojedinělá část jeskyně s pestrou a rozmanitou výzdobou," říká Hebelka.

V letech 2007 až 2009 prošla Balcarka kompletní rekonstrukcí. „Když jeskyni ve dvacátých letech minulého století zkoumal poslanec Šamalík, nevynosil s dělníky ven všechen materiál. My jsme v tom pokračovali. Z jeskyně jsme dostali ještě přes dva tisíce tun hlíny a materiálu. Také jsme například upravovali podzemní trasy pro návštěvníky či elektrické rozvody," nastiňuje Jelínková.

Elektrické osvětlení v Balcarce přitom zavedl už Šamalík. „I díky tomu jsou krápníky v jeskyni skvěle zachovalé. Například v jeskyni Sloup se původně svítilo loučemi a výzdobu v některých místech poškodil čoud," podotýká ředitel správy jeskyní.

Stejně jako ostatní jeskyně v Moravském krasu, sloužila i Balcarka jako úkryt pradávným lidem a živočichům. Archeologové ve vstupní části jeskyně objevili stopy po neandertálcích a zřejmě i po lovcích mamutů.

Nejdůležitější nálezy po sobě zanechala kultura lovců sobů. „Lovili hlavně soby, zpracovávali paroží, kosti a kůže. V jeskyni pobývali přibližně před čtrnácti tisíci lety. Sloužila jim jako dlouhodobější lovecké stanoviště nejspíše v jarních měsících," popisuje archeolog Petr Neruda z ústavu Anthropos brněnského Moravského zemského muzea.

Křišťál byl daleko

Po lovcích sobů objevili archeologové v Balcarce zbytky několika ohnišť. Kolem nich se nacházely pozůstatky zvířat. Některé z nalezených parohů byly upravené do hrotů oštěpů. „Kromě toho byly v jeskyni ještě pazourky a také křišťály. Lovci pro ně museli cíleně chodit daleko do oblasti Českomoravské vysočiny," říká archeolog.

Místo obýval také pravěký medvěd jeskynní. „Je zajímavé, že se objevily jen kosti samic a mláďat. Jeskyně zřejmě sloužila jako medvědí porodnice, kam samci neměli přístup," nastiňuje ředitel správy jeskyní Hebelka.

Kromě Balcarky se v přírodní rezervaci nacházejí další jeskyně. Například Šamalíkovy nebo Cigánská. Součástí rezervace je i Vintocká propast či propadání Krasovského potoka. „Okolí jeskyně Balcarka navštěvují místní i turisté. Do dalších částí Balcarovy skály už zavítá lidí méně. Terén je tam totiž velmi členitý. Stejně náročný je i v části Vintoky, proto i tam míří méně lidí. Navzdory tomu, že se tam setkají také se zajímavými krasovými jevy. A pro ty, kdo mají rádi krásnou přírodu, jsou Vintoky jako stvořené," říká starosta Ostrova u Macochy Ondřej Hudec.

A vzpomíná, jak v dospívání chodil k Vintokům tábořit.

Autor: Klára Židková

28.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Krajíček.

Boskovičtí přivítají mandolínový festival. První svého druhu v Česku

Ilustrační foto.

Vesnice? Někdy noclehárny pro měšťáky unavené Brnem

VIDEO: Z Marsu zpět na Zem. Posádka přistála ve Vyškově

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Sto dva hodin neviděli denní světlo, v naprosté izolaci od života na planetě Zemi, pod neustálým dohledem všudypřítomných kamer dodržovali striktně denní harmonogramy, bojovali s pocitem hladu, výkyvy nálad a občasnou demotivací. Pět členů Expedice Mars vyrazilo v pondělí do vesmíru, aby si sáhli na dno a dostali ze sebe maximum. A to v uzavřeném prostoru pětadvaceti metrů čtverečních vyškovské hvězdárny. Všichni v pořádku „přistáli" v pátek.

AKTUALIZOVÁNO

V Lipůvce havarovala motorkářka. Při pádu si narazila páteř

Lipůvka – Se zraněním skončila v brněnské bohunické nemocnici mladá žena, která v sobotu odpoledne vyrazila na projížďku na motorce. Krátce před čtvrtou odpoledne havarovala v Lipůvce.

Novorozená miminka Blanenska 12. týdne 2017

Blanensko /FOTOGALERIE/ - Novorozená miminka 12. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Na pochody vyráží i tisícovka lidí. Turisty lákají také doprovodné programy

Blanensko, Vyškovsko – Jarní počasí zvedá od počítačů a televizí čím dál více lidí. Jedním z důvodů je i fakt, že pochod už není pouze o chůzi, ale také o doprovodném programu. „Posledních pět let nám chodí více lidí. Asi kolem čtyř set. Napomohlo tomu dobré zázemí a zavedení občerstvení na kontrolních stanovištích," podotkl předseda malohanáckého klubu českých turistů Dušan Machourek. Ti pořádají každý rok Opatovické šmajd a Malohanáckou stovku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies