Anthropos: sen badatele Absolona

V mládí se Karel Absolon věnoval cyklistice. V roce 1896 se dokonce stal juniorským mistrem Moravy. Avšak v tehdejší době této jeho zálibě nebylo vedení brněnského gymnázia, kde studoval, příliš nakloněno. Absolon tak brzo pověsil závodní kolo na hřebík. Po maturitě na gymnáziu vystudoval Karel Absolon geografii a zoologii na Univerzitě Karlově v Praze, kde roku 1904 získal doktorát. V letech 1908 až 1939 se staral o paleontologické sbírky Moravského zemského muzea v Brně. V muzeu zároveň vybudoval diluviální oddělení, jež se zabývalo čtvrtohorami. Rovněž uplatnil svůj velký zápal pro vědecko-výzkumnou činnost.

Vědecký výzkum

Speleologický průzkum Absolon spojoval s výzkumy zoologickými, paleontologickými, paleoantropolo­gickými a s mapováním zkoumaných oblastí. Studoval krasová území a jeskynní faunu ve Francii, Velké Británii, v severní Africe a hlavně na Balkáně.

Hlavním objektem jeho výzkumu byl už od studentských let Moravský kras. Nejprve zde v letech 1898–1908 provedl podrobný topografický průzkum a zmapování všech jeskyní a propastí. V další etapě v letech 1900–1914 objevil podzemní cesty, spojující dno Macochy s Pustým žlebem a posléze v letech 1922– 1923 prozkoumal podzemní tok říčky Punkvy a zasloužil se o jeho zpřístupnění.

Při svých speleologických výzkumech doma, v Evropě i v Africe Karel Absolon objevil a popsal několik neznámých druhů živočichů. Účastnil se řady kongresů a také přispíval do tehdy nejrozšířenějšího společenského časopisu The Illustrated London News.

Zkoumal i paleontologické osídlení Moravy, řídil výzkum stanice lovců mamutů v Předmostí u Přerova, prehistorických sídlišť v Dolních Věstonicích a dalších lokalitách. Výsledky Absolonových výzkumů či objev legendární sošky Věstonické venuše mu přinesly další mezinárodní vědecký ohlas a doma se stal téměř vědeckou celebritou. Jeho velkým snem bylo vybudování Pavilonu Anthropos, kde by soustředil a vystavil bohaté sbírky Moravského zemského muzea.

Počátky Pavilonu Anthropos spadají do období první republiky. Na výstavě soudobé kultury v roce 1928 na dnešním brněnském výstavišti připravil Karel Absolon v samostatném pavilonu nálezy z nejstaršího období vývoje člověka. Expozici „Člověk a jeho rod" velice poutavým způsobem prezentoval. Například modelem mamuta v životní velikosti.

Pavilon Anthropos

Vznik výstavy podporovali první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk i průmyslník Tomáš Baťa, který na ni přispěl nemalým finančním obnosem. Otevření Pavilonu Anthropos podle plánů architekta Františka Šteflíčka v brněnských Pisárkách se již Karel Absolon nedožil, stavba byla dokončena po jeho smrti v roce 1962.

Karel Absolon zemřel v Brně pátého října 1960. Roku 1961 byla po něm pojmenována nově objevená jeskyně na úpatí hory Mt. Maggiore v italských Apuánských Alpách. Za jeho celoživotní zásluhy mu blanenští radní dne patnáctého února 2000 udělili posmrtně titul čestného občana města Blanska.

JINDŘICH ČELADÍN
Autor pracuje v Muzeu Blansko