VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Anthropos: sen badatele Absolona

Blansko /OSOBNOSTI MĚSTA BLANSKA/ – Významný moravský archeolog a přírodovědec Karel Absolon se narodil 16. června 1877 v Boskovicích. Byl vnukem slavného moravského archeologa Jindřicha Wankla. Jeho matkou byla Wanklova dcera Karla Absolonová-Bufková a otcem Vilibald Absolon, jenž však záhy zemřel.

7.6.2012
SDÍLEJ:

Významný moravský archeolog a přírodovědec Karel Absolon se narodil 16. června 1877 v Boskovicích. V mládí se Karel Absolon věnoval cyklistice.Foto: Archiv Muzea Blansko

V mládí se Karel Absolon věnoval cyklistice. V roce 1896 se dokonce stal juniorským mistrem Moravy. Avšak v tehdejší době této jeho zálibě nebylo vedení brněnského gymnázia, kde studoval, příliš nakloněno. Absolon tak brzo pověsil závodní kolo na hřebík. Po maturitě na gymnáziu vystudoval Karel Absolon geografii a zoologii na Univerzitě Karlově v Praze, kde roku 1904 získal doktorát. V letech 1908 až 1939 se staral o paleontologické sbírky Moravského zemského muzea v Brně. V muzeu zároveň vybudoval diluviální oddělení, jež se zabývalo čtvrtohorami. Rovněž uplatnil svůj velký zápal pro vědecko-výzkumnou činnost.

Vědecký výzkum

Speleologický průzkum Absolon spojoval s výzkumy zoologickými, paleontologickými, paleoantropolo­gickými a s mapováním zkoumaných oblastí. Studoval krasová území a jeskynní faunu ve Francii, Velké Británii, v severní Africe a hlavně na Balkáně.

Hlavním objektem jeho výzkumu byl už od studentských let Moravský kras. Nejprve zde v letech 1898–1908 provedl podrobný topografický průzkum a zmapování všech jeskyní a propastí. V další etapě v letech 1900–1914 objevil podzemní cesty, spojující dno Macochy s Pustým žlebem a posléze v letech 1922– 1923 prozkoumal podzemní tok říčky Punkvy a zasloužil se o jeho zpřístupnění.

Při svých speleologických výzkumech doma, v Evropě i v Africe Karel Absolon objevil a popsal několik neznámých druhů živočichů. Účastnil se řady kongresů a také přispíval do tehdy nejrozšířenějšího společenského časopisu The Illustrated London News.

Zkoumal i paleontologické osídlení Moravy, řídil výzkum stanice lovců mamutů v Předmostí u Přerova, prehistorických sídlišť v Dolních Věstonicích a dalších lokalitách. Výsledky Absolonových výzkumů či objev legendární sošky Věstonické venuše mu přinesly další mezinárodní vědecký ohlas a doma se stal téměř vědeckou celebritou. Jeho velkým snem bylo vybudování Pavilonu Anthropos, kde by soustředil a vystavil bohaté sbírky Moravského zemského muzea.

Počátky Pavilonu Anthropos spadají do období první republiky. Na výstavě soudobé kultury v roce 1928 na dnešním brněnském výstavišti připravil Karel Absolon v samostatném pavilonu nálezy z nejstaršího období vývoje člověka. Expozici „Člověk a jeho rod" velice poutavým způsobem prezentoval. Například modelem mamuta v životní velikosti.

Pavilon Anthropos

Vznik výstavy podporovali první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk i průmyslník Tomáš Baťa, který na ni přispěl nemalým finančním obnosem. Otevření Pavilonu Anthropos podle plánů architekta Františka Šteflíčka v brněnských Pisárkách se již Karel Absolon nedožil, stavba byla dokončena po jeho smrti v roce 1962.

Karel Absolon zemřel v Brně pátého října 1960. Roku 1961 byla po něm pojmenována nově objevená jeskyně na úpatí hory Mt. Maggiore v italských Apuánských Alpách. Za jeho celoživotní zásluhy mu blanenští radní dne patnáctého února 2000 udělili posmrtně titul čestného občana města Blanska.

JINDŘICH ČELADÍN
Autor pracuje v Muzeu Blansko

Autor: Redakce

7.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Krajská koalice představila programové prohlášení. Chce řešit majetek i sucho

Ilustrační foto.

Nový babyboom? Porodnice hlásí rekordy. Nejvíc dětí se rodí koncem prázdnin

Platy řidičů autobusů: 11 dopravců kývlo na nabídku kraje, čtyři se nevyjádřili

Brno – Krajští radní na svém středečním zasedání schvalovali dodatky smluv s autobusovými dopravci. Ti si už dříve stěžovali, že nemají dostatek peněz na navýšení platů svých řidičů, které jim přikazuje loňské nařízení vlády. „Nabídli jsme dopravcům navýšení plateb o 2,85 korun na kilometr. Jedenáct firem z patnácti na nabídku přistoupilo, čtyři se ještě nevyjádřily," uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák.

Ryby v Sudicích uhynuly kvůli nedostatku kyslíku a splaškům v potoce

Sudice – Přes 3 300 mrtvých ryb a 240 obojživelníků napočítal začátkem března ve svých dvou rybnících u Sudic na Blanensku Karel Havelka. Škodu vyčíslil na sto šedesát tisíc korun. Hasiči z vody odebrali vzorky a nyní už znají výsledky rozborů.Podle nich ryby uhynuly vlivem nízkého obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě a stresu vyvolaného působením chemických látek. „Konkrétně volného amoniaku a amonných iontů ze znečištěného Sudického potoka. Tento stav je dlouhodobý. Výsledky měření nenasvědčují, že zdrojem kontaminace byla akutní havárie nebo průsak látek, ale celkové znečištění a zanesení látkami, které dlouhodobě ovlivňují kvalitu vody v potoce a v napájených rybnících," shrnul výsledky rozborů mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Autobus se školáky zablokovala na přejezdu závora. Svědci: Řidič jel na červenou

Blansko, Skalice nad Svitavou – Na tu ranní jízdu autobusovou linkou ze Skalice nad Svitavou do Boskovic řada lidí nezapomene. Mohla totiž skončit tragicky. Autobus se čtyřiceti školáky uvízl na železničním přejezdu ve Skalici nad Svitavou. Rychlíky tudy jezdí až devadesátikilometrovou rychlostí. Podle svědků vjel autobus do kolejiště v době, kdy svítila červená. Případem se od úterý zabývá Okresní soud v Blansku. Rozsudek má padnout ve čtvrtek. Řidiči hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti až pět let vězení.

Kulturní dům v Olešnici opravují po třiceti letech. Za devět milionů

Olešnice – Kulturní dům opravují od poloviny března Olešničtí. Jako první přišlo na řadu sociální zařízení, jehož modernizace bude stát 1,2 milionu korun. „Poté opravíme střechu, vyměníme systém topení a zrekonstruovat chceme také fasádu domu," vyjmenoval olešnický starosta Zdeněk Peša.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies