Deset generací sklářů pracovalo pro sklárny v Úsobrně od doby, kdy je hraběcí rodina Strachwitzů roku 1827 v obci založila.
Zaměstnanci Skláren Moravia oslavili kulaté výročí v sobotu. Při té příležitosti byla také pokřtěna kronika Oldřicha Koudelky nazvaná Sklárna. „Kniha je nejen kronikou. Ukazuje rovněž vývoj sklářství v regionu Malá Haná,“ charakterizuje obsah knihy Oldřich Koudelka.
Tradice sklářství v regionu je letitá, o čemž svědčí historie Skláren Moravia. „Sklárna v obci Úsobrno začínala s přibližně osmi zaměstnanci. Ti pracovali v malé dřevěné budově. Nebyly zde žádné moderní technologie jako dnes, jen jedna vana,“ popisuje počátky výroby Koudelka. I za druhé světové války firma vyráběla, jen její majitel se změnil. Samuel Reich si sklárny nejprve od hraběcí rodiny pronajímal a později je získal do svého vlastnictví. Právě firma Reich získala po pádu komunistického režimu sklárny nazpět.

Pracuje tam většina místních

Existence místní sklárny byla nejednou ohrožena, většinou v období ekonomické krize. Kdyby zkrachovala, místní i lidé z okolí by přišli o práci. „Sklárny znamenají pro obyvatele obce obrovskou příležitost k zaměstnání. Pracuje v nich většina občanů,“ vysvětluje nynější starostka Úsobrna Miroslava Strnadová. „Myslím si, že je potřeba poděkovat lidem, kteří tady pracovali a udrželi tradici. Dříve tam lidé začínali pracovat ve čtrnácti letech a zůstali ve sklárně až do důchodu,“ dodala starostka.
Ředitel skláren dnes považuje firmu za stabilizovanou „Když jsem do sklárny v pětadevadesátém nastupoval, byla na zavření. Ale překonali jsme několik krizových období a nyní se firmě daří velmi dobře. V západní Evropě skončily s výrobou některé malé sklárny a uvolnily nám místo na trhu. Vypadá to, že se ve výrobě udržíme ještě dlouho,“ říká ředitel Ladislav Bartoň a nezastírá, že z toho má velmi dobrý pocit.
Deset generací sklářů, které v průběhu sto osmdesáti let zaměstnávala jedna sklárna, to je pro obec Úsobrno silná tradice. „Sklářské řemeslo se v podmínkách malé obce svým způsobem dědilo z generace na generaci. Nejzajímavější ale je, že se tam po celou dobu vyrábělo, což je svým způsobem rarita,“ shrnul význam sklárny Koudelka.