„Museli jsme ukázat obyčejným lidem, mlékárnám a politikům, v jaké jsme krizi. Po této stránce akce určitě splnila svůj účel,“ říká šéf Okresní agrární komory Blansko Kamil Vystavěl.

Jakou mělo protestní vylití mléka odezvu? Pohnulo se od té doby něco směrem k lepšímu?
Lidé, kteří na vylití mléka reagovali, se rozdělili na dvě skupiny. Ta první chápe tísnivou situaci zemědělců, která je dovedla až k této zoufalé akci. A druhá skupina lidí to zase odsuzuje jako zbytečné plýtvání. Pro nás jako producenty mléka bylo jeho vylití velkou tragédii a zvlášť potupné, ale nemohli jsme už jít jinou cestou. Přemýšleli jsme i o tom, že bychom mléko darovali někomu potřebnému, třeba nemocnicím, ale tak bychom nevzbudili potřebný ohlas veřejnosti. Nepřijely by tam noviny, rozhlas ani televize.

Jak nyní vypadá vyjednávaní s mlékárnami? Donutili jste je zvýšit výkupní ceny mléka?
Mlékárny na protest zemědělců reagovaly ještě před akcí v době, kdy se o ní poprvé zmínila média. Hned se nám ozvala jedna z nich, že bude zvyšovat cenu mléka. Už za měsíc říjen se jeho výkupní cena zvedla o několik haléřů. Překročila tak částku šesti korun za litr. Sice je to ještě stále málo, ale psychicky je to pro nás stejně obrovský krok dopředu. Ať to lidé odsuzují jakkoliv, bez ohlasu, který vzbudilo vylití takového množství mléka, by se jednání s mlékárnami nikdy dopředu nepohnulo.

Myslíte, že zvýšení cen je jen okamžitou reakcí na mediální rozruch po protestním vylití mléka? Nebo že se jeho cena bude dál zvyšovat?
V tomto období bohužel už některé podniky začaly chov krav omezovat a některé už jej dokonce úplně zlikvidovaly. Tím začíná klesat i produkce mléka. A mlékárny mléko prostě potřebují a najednou začínají mít problémy s tím, odkud je kupovat. Zvláště přes zimu, kdy dojivost není nijak vysoká. Takže my se domníváme, že i toto donutí mlékárny s cenou mléka něco udělat. Aby totiž chov krav nebyl pro zemědělce ztrátový, museli by dostávat devět až deset korun za litr mléka.

Čtěte také: Zemědělci vylili na pole 30 000 litrů mléka

Jak vidíte budoucnost českých zemědělců? Jsou vůbec schopni přežít v konkurenci zahraničních výrobců?
Čeští zemědělci nejsou o nic horší než zahraniční. My jsme konkurenceschopní. Problém je jen ve srovnání podmínek. To všechno záleží na státu.

Zaznamenali jste nějakou odezvu na protestní vylití mléka u státních politiků?
Politici začali jednat až po té, co jsme mléko vylili. Do té doby se nám smáli do obličeje. Teď to už konečně vypadá, že si krizi v zemědělství začínají uvědomovat. Stejně jako zemědělci v jiných státech Evropské unie potřebujeme státní dotace. Stát by měl vytvořit kvalitní zemědělskou politiku, zjistit, kolik jako společnost potřebujeme mléka, masa i obilí. A z toho by pak měla vzniknout společenská objednávka, podle které by se pak zemědělci řídili.

Tento týden zřídili první automat na mléko v Rosicích. Jaký význam podle Vás mají pro zemědělce podobné kroky?
Automaty můžou vyřešit tak dvě až tři procenta produkce mléka. Na přímou spotřebu jde dnes jen zanedbatelné množství mléka, téměř devadesát procent jde totiž na výrobu sýrů či jogurtů. Také, kdo prodává syrové kravské mléko, se dostává na poměrně tenký led. Aby se vůbec zaplatily náklady, tak litr mléka z automatu musí stát víc než v obchodě. A dalším problémem je, že dnes už jsme zvyklí na pasterizované mléko z obchodu, které vydrží třeba čtrnáct dní, zatímco syrové se rychle zkazí. A odnesou to zase zemědělci.

Čtěte také: Rosice mají první automat na mléko