Hrdlička: Extraligu letos můžeme klidně i vyhrát

Pod dohledem Pavla Loskota staršího začali trénovat a po sobotním prvním kole extraligy jsou zatím na nadějném druhém místě. „První zápasy nám ukázaly, že nic není nemožné. Nechceme to zakřiknout, ale máme na to, vyhrát,“ shodují se oba.

Než se dostaneme k budoucnosti, jak oba hodnotíte svoji minulou sezónu?
Hrdlička: Špatně. S Radimem Hasoňem jsme šli příliš brzo strašně rychle nahoru a pak nám tak nějak začala chybět motivace. Minulou sezónu se to projevilo nejvíc, a to jak na trénincích, tak v zápasech. Pořád jsme končili druzí, o zahraničí radši ani nemluvit.
Loskot: Ani já nemůžu být spokojený. Můj spoluhráč Radim Lepka už loni nestíhal sladit kolovou s prací a podle toho naše tréninky vypadaly. A když se nechodí na tréninky, nemůžou přijít ani výsledky.

A vy kolovou i práci stíháte?
Hrdlička: Sport je vždycky na úkor něčeho jiného. Kolová není levná a o času ani nemluvím. Ale bereme to jako koníček a máme k tomu vztah, takže tyhle věci jdou stranou.
Loskot: Trénujeme tolik, kolik nám práce dovolí. Dvakrát, maximálně třikrát týdně, ale jde to. Já si naštěstí svoji práci můžu přizpůsobit, takže to zvládám a doufám, že to budu zvládat i nadále.

Jaké okolnosti vás dva svedly dohromady?
Hrdlička: Pavlův parťák skončil kvůli práci. No a ten můj, Radim Hasoň, přišel s tím, že se potřebuje dát dohromady zdravotně. Kolová mu přivodila výrůstky na nohou. Aby z toho nevypadl, bude hrát asi zatím nějakou nižší soutěž.

Je tedy možné, že se k sobě zase vrátíte?
Hrdlička: To nevím. Stát se může cokoliv a nikdo neví, co přijde zítra. Důležitá je i práce a rodina, kterou sice šidíme už dvacet let, ale pořád je pro nás to hlavní. Dopředu se dívat nedá, důležité je, co se děje právě teď.

S Radimem Hasoněm jste hned v první sezóně vyhráli mistrovství světa. Čekáte podobně raketový start?
Hrdlička: To je sice pravda, ale na druhou stranu pak už se ty největší úspěchy nedostavovaly. Byl bych radši, kdyby náš začátek s Pavlem byl pomalejší a pak jsme si udrželi výkonnost.

Ale asi už můžete říct, jestli si sedíte. Jak dlouho už trénujete?
Loskot: Celkem jsme měli teprve pět pořádných tréninků a podle toho ta naše hra taky vypadá. Jirka je mistr světa a jde to poznat. Musím si zvyknout, že hrajeme mnohem rychleji a celkově se ta hra tvoří úplně jiným způsobem. Musím nabrat fyzičku a přizpůsobit se. Jinak si ale myslím, že hrajeme podobně, takže by to mělo jít.
Hrdlička: Trénujeme asi měsíc, a jestli to bude stoprocentně fungovat, zatím nevíme. Ale jiné alternativy stejně v podstatě nemáme. Tréninky jsou těžké a plno lidí nám nevěří, ale já jsem s Pavlem spokojený a po prvním kole jsme druzí, což je perfektní výsledek.

Lidé vám nevěří?
Hrdlička: Tak ne že by po nás někdo vyloženě šel, ale jsou třeba mladí kluci, kteří cítí, že by mohli jít nahoru a my jsme teď zase složili nový mančaft, který jim v tom brání. Takový je ale sport. Aspoň jim nechybí motivace.

Nově vás trénuje Pavel Loskot starší. Jaké to je?
Hrdlička: Pavel po nás chce pořád to, co před dvaceti roky, ale naše těla už jsou trochu starší, takže nás nějak víc bolí. Má to ale novou šťávu a na trénincích je mnohem lepší nálada.
Loskot: Já se přiznám, že jsem z táty trochu nervózní. Je to pro mě obrovská motivace, ale občas kvůli tomu udělám zbytečnou chybu. Soutěžní zápasy ale sledoval jenom zpovzdálí a radil nám až mezi nimi. To mi vyhovovalo a svoje chyby jsem si dokázal ohlídat.

Máte za sebou první kolo extraligy, ve kterém jste sehráli pět utkání v jediném dni. Jak jste na tom s fyzičkou?
Hrdlička: Pavel jako útočník to má těžší, ale dostáváme zabrat oba. Ale ono je to pro všechny účastníky stejné. Zjistili jsme, že čím víc se používá hlava, tím méně je potřeba fyzička, takže se podle toho snažíme řídit. Mně třeba vyhovuje víc, když se to sehrává takhle v jednom dni, než aby to bylo roztahané do několika.

Prohráli jste jediný zápas s Favoritem Brno. Kde byla chyba?
Hrdlička: My s Favoritem vždycky hrajeme vyrovnané zápasy. Tentokrát nám utekli hodně, protože jsme na ně nic nevymysleli. Ale je pravda, že jim vyšlo, na co sáhli. Neberu to jako tragédii. Aspoň můžeme přemýšlet o tom, co zlepšovat.

A celková spokojenost s prvním kolem?
Hrdlička: Ta je určitě velká. Neudělali jsme moc chyb a nedostávali góly do prázdné brány. Zlepšit musíme ještě rohy, které jsou v kolové půl gólu a tentokrát nám nevycházely.
Loskot: Já se přiznám, že jsem takový výsledek ani nečekal, takže určitě spokojenost.

Jak se vám hrálo proti druhému týmu Svitávky?
Hrdlička: Tak to je vždycky nejhorší zápas. Známe se nazpaměť a rozhodují malé chyby. Na hřišti jsme rivalové, ale jinak se samozřejmě kamarádíme.
Loskot: Tyhle zápasy jsou o nervech. Víme o svých slabinách a je to prostě o tom, kdo toho líp využije. Tentokrát jsme to díkybohu byli my.

Takže jaké cíle si kladete pro letošní sezónu?
Hrdlička: Když ne vyhrát extraligu, tak určitě skončit druzí. Sice by to znamenalo, jet na mistrovství světa jako náhradníci, ale jak jsem říkal, není kam spěchat. No a ve světovém poháru bych chtěl být ve finále, které hraje osm nejlepších týmů.
Loskot: Já jsem si myslel, že budu mít cíle mnohem nižší. Ale přiznám se, že první kolo nám naznačilo, že jsme schopní tu extraligu vyhrát. Takže cíl je jasný.

Jiří, vy za sebou přece jenom máte víc zahraničních utkání. Bude to pro váš nový tým výhoda?
Hrdlička: Tak je pravda, že turnajů mám za sebou asi víc. Myslím, že to nevadí a že snad mám co do toho týmu přinést. S Pavlem se dobře doplňujeme. On je temperamentnější a to se občas může hodit. Na druhou stranu já jsem zase takový kliďas, takže ho v některých situacích můžu usměrnit, protože zápas se dá prohrát i na karty.

Proč si myslíte, že ve Svitávce vyrostlo tolik světových hráčů?
Loskot: Tak otec tady tu kolovou zakládal a ti nejlepší hráči jsou z jeho školy. My všichni jsme důkazem toho, že uspět může kdokoliv. Není to ale o ničem jiném než o troše talentu a hlavně o tvrdé práci na tréninku.
Hrdlička: Já si myslím, že je to prostě dřinou. My jsme jako mladí nechodili do hospody, ale pořád jenom na trénink. Bohužel se obávám, že s tou dnešní generací je ta práce už mnohem náročnější. Počítač je velká konkurence pro pocení v tělocvičně. (smích).

ONDŘEJ BACÍK