La Manche versus Hlaváčová. Třetí rok po sobě se plavovlasá plavkyně z Blanska utká s legendární úžinou mezi Anglií a Francií. Podaří se Hlaváčové letos vyrvat z náruče zrádných proudů, vln a mořské vody rekordní čas a přeplavat kanál nejrychleji ze všech?

Výsledný čas musí Hlaváčová stlačit pod sedm hodin. Poslední týden v srpnu totiž bulharský plavec Peter Stoychev zdolal jako první člověk v historii kanál pod sedmihodinovou hranici. Přesněji za 6:57:50 h.

„Na La Manche letos jedu s jediným cílem a myšlenkou. Překonat absolutní rekord. Že ho Peter překonal pár dní před mým pokusem mě nesmí rozhodit. Pokud chci být nejlepší, musím se s tím vyrovnat. Nepočítat minuty, ale mít to v hlavě. Být lepší,“ řekla den před odletem Hlaváčová, podle které přijde den D mezi 6. a 9. zářím.


Co pro vás znamená La Manche?
Pojem. A zároveň velká výzva. Já ten absolutní rekord prostě chci.


První pokus v roce 2005.
O La Manche jsem toho nic moc nevěděla. Musela jsem čerpat z informací jiných. Byla tam spousta mýtů a věcí pro mě neznámých. Snažila jsem se je dodržovat. Způsob přípravy, strava, aklimatizace. Jenže dost z toho se později pro mě ukázalo spíše jako mínus. Jenže já tam byla poprvé a nevěděla moc, do čeho jdu. Byla to pro mě obrovská zkušenost. Nový pohled, že pro příště mohu více věcí udělat po svém.


Poprvé jste chtěla zlomit nejlepší ženský čas. Nepovedlo se. Byl z toho alespoň český rekord. Při druhém měření sil nevyšel plánový útok na rekord v cestě tam i zpět. Ale překonala jste zase nejlepší ženský čas. Vede tedy La Manche nad Yvettou Hlaváčovou 2:0?
Myslíte, že světový rekord je prohra? Já tedy ne. Samozřejmě, jedna věc je mít svoji vizi v hlavě, a druhá věc je realita. Jenže pokud si řeknete, že se o rekord nepokusíte, tak tam ani nemusíte jezdit.


Jste tedy zatím se svými výkony na La Manche spokojena?
Loni to bylo fajn zakončení sezony. Nic víc jsem si přát nemohla. A že mi nevyšel původní plán? Vzhledem ke zdravotnímu stavu, ve kterém jsem plavala, to nebyla prohra. Věřím, že se mi to povede letos.


Kdy jste se rozhodla, že se vrátíte?
V podstatě hned, když jsem vylezla při loňském pokusu z vody. Pamatuji si, jak jsem opouštěla loď. Nebylo mi dvakrát do zpěvu. Mořská nemoc a vyčerpání. Lodivod Michael Oram řekl: „Ta už se sem nevrátí.“ To mě docela naštvalo (smích). Tak jsem zpět. A chci rekord.


Na podzim jste však mluvila o krizi, ztrátě motivace a tréninkové pauze. Kdy se to zlomilo?
Já věděla opravdu hned, že se vrátím. Spíš byl problém v sobě najít chuť začít znovu trénovat. Dostat se do tempa. Ve chvíli, kdy jsem měla ženský rekord, to bylo dost těžké.


Pokud chcete rekord, musíte nyní zaplavat pod sedm hodin. Bulharský plavec Peter Stoychev před čtrnácti dny zvládl kanál za 6:57:50 h.
No je to docela sranda, že mě Peter předběhl. Pod sedm hodin jsem chtěla plavat první já. Teď už musím plavat pod šest (glosuje se smíchem). Ne vážně. Přeji mu to. Je to kamarád. Hned jsem mu psala esemesku s gratulací. Jestli na to mám, nesmím počítat minuty, ale být jednoduše lepší.


Vaše dva první pokusy. Pomohou vám letos k útoku na rekord?
Poprvé jsem dostala pleskanec. Ale pomohlo mi to udělat si svůj vlastní názor.


Realizační tým. Bude stejný jako loni? Kdo v něm bude?
Jedním z nejdůležitějších lidí bude Jirka Povolný. Trenér a taková moje opatrovnická ruka. Pojede se mnou potřetí. Je to zkušený „mořský vlk“. Nesmí chybět. Pojede také, stejně jako loni, moje kamarádka Petra Dufková a přítel Kamil. Za kormidlem změna nebude. Opět Michael Oram. To on řídil loď při Stoychevově rekordu. V realizačním týmu je ještě více lidí. Všichni jsou pro mě nesmírně důležití.


Z čeho máte největší obavy?
Klíčové bude samozřejmě počasí. To však neovlivním. Podle posledních zpráv by ale měly být optimální podmínky. Nejvíce zrádná je ovšem mořská nemoc. Ta je hodně nepříjemná. Loni to byl děs. Žaludek ve vodě na vodě. Jsem připravená, že zase přijde. Ale já to vydržím.


Sezona byla náročná. Jak se cítíte?
Pro mě byl letošní rok jiný než obvykle. Minimum závodů. Přípravu jsem založila spíše na Vltava tour. To byl základ. Taková prověrka pro mě, jestli mám fyzičku a zdraví v pořádku. Myslím, že jsem připravena.


Byla nějaká výrazná změna v přípravě oproti minulým pokusům?
Ne. Jenom jsem více odpočívala a regenerovala. Letos mě to bude asi více bolet. Nenaplavala jsem takové objemy jako dřív.


Do startu zbývá už jen několik dní. O čem přemýšlíte?
Duchem už jsem po kotníky ve vodě (úsměv). Musím se soustředit, aby myšlenky na rekord nepřerostly v nějakou křeč a nervozitu.


Vezmete s sebou svého psa? Argentinskou dogu Bibi?
Bohužel ne. Bibi musí zůstat doma.


Na co se nejvíce těšíte?
Na oslavy (smích).


Rekordu?
No jasně. Proto jedu na La Manche. Pěvně věřím, že se to povede.