Jenže svůj hlavní cíl nesplnil. Nekvalifikoval se na havajského Iron Mana. „Sezona byla skvělá. Tedy kromě závodu vKlagenfurtu,“ poznamenal Bayer, který se však havajského snu nevzdává.

Za letošní triatlonovou sezonou se již zavřely dveře. Jak se ti podařilo naplnit předsezónní plány, cíle a sny.

Soustředil jsem se na obhajobu republikového titulu a Český pohár. Na čelní pozice jsem myslel i vJihomoravské triatlonové lize. Hlavní metou byla rozhodně kvalifikace na legendární havajský závod železných mužů.

To je prakticky téměř vše, o co se může triatlonista za rok pokusit ne? Neměl jsi přece jen příliš velké oči?

Já jdu do všeho naplno a chci vyhrát co se dá. Být druhý pro mě nadneseně řečeno nemá význam. Tomu také odpovídaly moje představy. Teď si možná spousta lidí řekne, že se Bayer vytahuje, ale podařilo se mi skoro všechno, co jsem si před sezonou naplánoval.

Zjakým výkonem jsi nejvíce spokojen?

Na první místo řadím jednoznačně celkové prvenství ve veteránské kategorii vČeském poháru dlouhého triatlonu. Navíc jsem zde skončil vprvní třicítce i vabsolutním pořadí. Super.

Navíc se ti podařilo vM 50 obhájit titul mistra republiky vdlouhém triatlonu a bedna přišla i vJihomoravské triatlonové lize.

Třetí místo vlize je pro mě zklamání. Vposledním závodu, XTERRA vJedovnicích, mi kcelkovému prvenství stačilo dokončit na druhém místě. Jenže horská kola jsou o něčem jiném. Nakonec jsem se do cíle doploužil až čtvrtý a celkově se propadl až na třetí místo.

Se třetím místem vlize spokojený tedy nejsi, ale zřejmě největší zklamání pro tebe znamenala „nepodařená“ kvalifikace na havajského Iron Mana …

Určitě. Byla to taková moje srdcovka. Vrátit se po letech zase na Havaj. To se prostě nedá popsat. Kdo ztriatlonistů tam jednou byl, musí se vrátit. Já tomu podřídil celou sezonu.

Jenže jsi se rozhodl hop nebo trop. Vsadil jsi všechno na jednu kartu. Na kvalifikační závod vKlagenfurtu…

Samozřejmě byla ještě spousta dalších kvalifikačních závodů. Třeba smenší konkurencí nebo lehčí tratí. Jenže právě vKlagenfurtu je moje oblíbená trať. Věřil jsem si, byl ve formě.

Nakonec nepostupové třetí místo …

Pět vteřin za druhým postupujícím Taubetem. Vcíli jsem byl za nějakých dvanáct hodin. Kdybych ztratil deset minut, půl hodiny neřeknu. Ale pět vteřin. Na druhou stranu musím říct, že právě závěrečný běžecký úsek jsem totálně prokaučoval. Příliš často jsem zastavoval u občerstvovaček a to mě stálo rytmus a čas. Jinak plavání a kolo bylo super.

Havaj ti tedy unikla. Pokusíš se o ni ještě někdy?

Havaj letos nevyšla. Na druhou stranu jsem tím zase ušetřil dost peněz (smích). Ne vážně myšlenky na návrat se nevzdávám. Mám však jasno. Do Klagenfurtu už nepojedu. Zklamání je příliš velké. Pojedu kvalifikační závod vLanzarote.

Když sečtu tvoje závody vsezoně vyjde mi zajímavá cifra. Pekelný kolotoč závodů. Není přece možné tohle tempo vydržet …

Jasně že toho mám dost často plné zuby. Ale já jsem prostě blázen. Nemůžu jenom tak ležet a nic nedělat. Razím heslo, že závod je nejlepší trénink. Lepší nechat motor pomalu běžet, než ho znovu startovat.

Na kolik peněz ročně tě vyjde „nechat běžet motor“, byť pomalu?

Na zajištění sezony potřebuji částku s pěti nulami. Hodně investuji do zdravé výživy. Letos také do kola a neoprenu.

Co chystáš příští rok?

Zopakovat ten loňský (smích). To se mi asi nepovede. Chci si udržet výkonnost co nejdéle to půjde a ještě jednou se podívat na Havaj. Nejdůležitější je pro ale mě zdraví. Když můžu pořadně zatrénovat,všechno mě bolí. Dám saunu, dobré pití, něco ktomu a je mně fajn. Tohle miluju.