Aby se v říjnu podíval za velkou louži, musí vyhrát jeden z kvalifikačních závodů dlouhého triatlonu v kategorii šedesátníků. Konkurence je samozřejmě obrovská. Má tři pokusy. V polovině dubna v jihoafrickém Kapském městě, v červnu v německém Regensburgu a v červenci ve švýcarském Curychu. „Teď mě v nejbližších měsících čeká nejtvrdší práce. Zrovna se chystám na dvě hodiny na cyklistický trenažér. Je to opruz, ale musím makat. Trénink si nemůžu dovolit ošidit,“ hlásil do telefonu Bayer, který závodí za ASK TT SKI BLANSKO.
V listopadu jste říkal, že trénujete ještě volněji, teď je to tedy už naplno?
Ano. Tréninkový plán mi vychází na deset až dvanáct hodin týdně. Dvakrát po dvou hodinách cyklistický trenažér, běžecký trenažér, dvakrát plavání a taky posilovna. Jsem čím dál línější a docela mě to už zmáhá. Jenže bez tréninku můžu tak leda na nějaké pouťové závody a ne přemýšlet o Havaji. Trenažér mě vyloženě nebaví, je to opruz. Ale když je škaredě, není jiná volba. Do tréninku jsem zařadil větší objemy, než loni. Samozřejmě budu i v letošní sezoně závodit v českém poháru i jihomoravské lize. Stejně tak poběžím i některé závody Okresní běžecké ligy.
V okolí Suchého jsem vás několikrát viděl na běžkách, zařadíte je do přípravy i letos?
Patnáctého ledna odjíždím na týden na Šumavu. Běžky jsou super. Už se moc těším. Když bude dost sněhu i doma, tak samozřejmě vyrazím.
V minulosti jste si moc pochvaloval soustředění s českou bikerskou reprezentací v Chorvatsku…
S bikery odjíždím koncem března na čtrnáct dní. Opět do Chorvatska. Strašně moc mi to dalo po tréninkové stránce i co se týká nových poznatků v regeneraci či výživě. Určitě to pro mě bude velký přínos.
Na čem musíte nejvíce zamakat?
Najezdit víc na kole. Loni to bylo asi šest a půl tisíce kilometrů. Letos chci přes deset tisíc. V plavání vidím mírné zlepšení. I když na kole a v plavání natrénuji víc, tak v těchto disciplínách se paradoxně závod v dlouhé triatlonu v mé kategorii nerozhoduje.
Kde se tedy závod tedy láme?
Jednoznačně v maratonu. Půlhodina ztráty z plavání nebo kola se tam dá nahnat. Zde se většinou láme chleba. Pokud zvládnu maraton uběhnout pod čtyři hodiny, věřím, že si slot na Havaj vybojuji. Plavání jsem schopný zvládnout kolem hodiny pětadvacet a kolo pod šest hodin. Časy jsou ale vedlejší. Potřebuju vyhrát ve své kategorii. Slot je totiž jen jeden. V přípravě se tedy na maraton zaměřím víc. Dvakrát měsíčně teď poběžím třicetikilometrové štreky. Je to lepší než deset patnáctek. Celkově si přidám v tréninku oproti minulosti asi pět set kilometrů.
Jak jste na tom zdravotně?
Musím zaklepat. Super. Samozřejmě už jsem hodně opotřebovanej, bolí mě záda, ale to jsou drobnosti. Vážnější zranění žádné. K lékaři chodím pravidelně na zdravotní testy.
Vím, že si vedete podrobné deníky a statistiky. V jaké formě jste byl před patnácti lety, kdy jste na Ironmanovi startoval?
Byl jsem o tři kila těžší a měl lepší čas. (smích). Ale podle mého by ten rozdíl teď z velké části smazala technika. Kolo, materiální vybavení, výživa a regenerace se posunuly obrovským způsobem dopředu.
Konkurence na kvalifikačních závodech bude obrovská. Když se nekvalifikujete, můžete si říct, nevadí, alespoň jsem si užil atmosféru velkého podniku, podíval se do ciziny…
Právě tyto hlášky mě vytáčí a vlastně i svým způsobem uráží. Jezdit někam na výlet, není můj styl. Buď jde člověk na krev, nebo ať radši zůstane doma. Kašpara nikomu dělat nebudu. Nechci, aby to vyznělo pateticky, ale já na první kvalifikační závod do Kapského města jedu umřít. Nemá pro mě smysl se šetřit. V závodě chci ze sebe dostat absolutně všechno.