Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Splňuje bronzová medaile cíl, se kterým jste na turnaj jeli?

Chtěli jsme bojovat o medaile. Myslím si, že jsme měli na to, abychom získali zlato, ale i bronz je krásný a bereme ho.

Mohli jste v semifinále s Rumuny předvést něco víc, nebo porážka 1:2 odpovídá?

Nastoupili jsme s mírným respektem a začátek byl z naší strany vlažný, na druhou stranu ale byli Rumuni opravdu výborní a ne nadarmo jsou opět mistry Evropy.

Odehráli jste sedm utkání v pěti dnech, jak jste to zvládal?

Bylo to hodně náročné, zápasy se hrály ve vysokém tempu a v posledních duelech už síly dost ubývaly. Nicméně bydleli jsme v krásném hotelu, kde jsme měli všechen komfort včetně vířivek, saun, měli jsme také svého maséra, takže o nás bylo perfektně postaráno a času na regeneraci jsme měli dost.

Jak náročné bylo sebrat síly na zápas o třetí místo, v němž jste zdolali Německo 2:1?

Všichni už jsme toho měli před zápasem o bronz plné zuby, nicméně o motivaci nemusela být řeč, protože o bronz na mistrovství Evropy se nehraje každý den.

Projevila se na výsledcích dobrá parta, na kterou jste spoléhali?

Myslím si, že to byl základ našeho úspěchu. Osobně jsem tak skvělou partu ještě nezažil, bylo jedno, jestli je někdo Pražák nebo Moravák. Všichni jsme tam jeli kvůli jednomu cíli, bojovali jeden za druhého a bylo to na hřišti vidět.

Jak na vás zapůsobilo mistrovství Evropy v malém fotbalu?

Je to pro mě zatím největší zážitek v životě, co víc si sportovec totiž může přát než reprezentovat svou zemi na nějakém šampionátu. Radost je o to větší, že jsme udělali super výsledek a hlavně jsme hráli celkem pěkný fotbal, který se musel divákům líbit.

Co říkáte na organizaci turnaje?

Podle mého byla naprosto dokonalá, vše šlapalo asi tak, jak si organizátoři této akce představovali.

Chodilo na zápasy hodně diváků, nebo spíš jen hráči ostatních týmů?

Jak na které zápasy, například na domácí Černohorce byla vždy plná hala s perfektní atmosférou, ale i s ostatními týmy přijelo docela dost fanoušků. Většinu návštěvníků ovšem tvořili hlavně hráči ostatních týmů.

Stihli jste se porozhlédnout po městě Herceg Novi?

Na to nebylo tolik času, i když nějaké části města jsme prošli. Většinu volného času jsme ale trávili regenerací.

Jak vypadala oslava?

Menší oslavu už jsme měli v Černé Hoře, kde jsme ještě strávili poslední noc. Další asi ještě budou doma, protože takového úspěchu už nemusíme nikdy dosáhnout.